Článek
ČT 2 snímek režisérky Zory Cejnkové odvysílá 23. 5. ve 21:40. Divákům nabídne příběhy nekomunistických odbojářů, nejčastěji sokolů, členů organizace Obrana národa a Petičního výboru – Věrni zůstaneme, kteří zůstali věrní československým ideálům a snažili se s Němci aktivně bojovat. Za statečnost následně zaplatili životem.
Oživlá věznice
Dokument nabízí vedle unikáních archívních materiálů i 3D „exkurzi“ do dnes již neexistujícího objektu věznice Plötzensee. Ukáže popraviště, kde umírali ti, které Němci považovali za zrádce Třetí říše.
Po Únoru 1948 jejich jména často upadla v zapomnění, bojovali na „špatné“ straně, tedy mimo řady KSČ. O to, aby se na ně nezapomnělo zcela, se následně starali či starají jejich příbuzní.
Většina z nich mluvila o předcích před kamerou vůbec poprvé. Nechybějí mezi nimi ale ani ti, kteří aktivně jezdí do škol, kde o statečnosti těch, co zemřeli pro republiku, stále vyprávějí.
Bez ohledu na přístup k rodinnému dědictví jsou jejich vzpomínky v lecčems podobné. Shodují se třeba v tom, že málokterý ze statečných z počátku své odbojové činnosti netušil, jak vše může skončit, jak hodně se Němci dokázali mstít…
Archívy gestapa
Dokument se snaží zachytit hlavně poslední měsíce, roky životů hrdinů. Obvykle začíná vyprávět jejich příběh v momentě, kdy si pro ně přišlo gestapo. Kamera pak často nahlíží do spisů, které si pečliví němečtí vyšetřovatelé vedli.
Nechybí v nich „trojportrét“, které gestapo dělávalo záhy po zatčení podezřelých. Historik Eduard Stehlík v této souvislosti připomíná, že jejich vyšetřovatelé byli často sudetští Němci, kteří dokonale ovládali češtinu a rozuměli české mentalitě.
Nezřídka je střídalo „bicí“ komando složené z mladých mužů, kteří dorazili pro tyto účely z Říše. Mezi praktiky patřilo nejen bití, ale i mučení žízní, aplikování drog, upírání spánku…
Poté, co gestapo zadržené vytěžilo, končívali u berlínského soudu, který účtoval s „vlastizrádci“. Věděli, že buď dostanou doživotí, nebo trest smrti, skončí ve věznici Berlín-Plötzensee.
Stovky hrdinů
Za 2. světové války tam bylo popraveno 2800 lidí, z toho přes šest set Čechů a Češek, obyvatel Protektorátu. Z pohledu národností šlo o druhou nejpočetnější skupinu po Němcích. Všichni vězni dobře věděli, že z ní není zaživa cesta ven, že skončí pod gilotinou.
„Je hrozné, pro náš národ, kolik lidí, charakterních, vzdělaných, vlasteneckých položilo své životy, které bychom po válce potřebovali… Je potřeba to stále říkat, uvědomovat si, že jsme prima národ… Snad i smrt těchto lidí nám něco přinesla,“ říká jeden z pamětníků, pozůstalých.
Což jsou podle mě hlavní dvě myšlenky dokumentu. Národ, který přichází o elitu, o své hrdiny, je v budoucnu výrazně oslaben. Ale za svobodu, za vlast má vždy cenu bojovat.
Když přišla noc... | |||
---|---|---|---|
Česko, 2023, 53 min | |||
Režie: Zora Cejnková | |||
Hodnocení: 80 % |