RECENZE: Kdyby radši hořelo. Když na vsi začne řádit velká konspirace

Když ale skončila první festivalová projekce, mnohé se vyjasnilo: Rybanského film je sice komedie, ale zabývá se tématem, které ještě v kinematografii moc nezdomácnělo, a přitom je mimořádně aktuální a důležité. Jde o dezinformace a konspirační teorie a o to, co dokážou s lidmi udělat.

V malé české vesnici se chystají Velikonoce s pomlázkou a se vším, co k nim patří. Do radostného očekávání však náhle zasáhne malá dopravní nehoda, když dodávka najede do fontány na návsi, před kterou stojí shluk lidí.

Řidič zmizí stejně rychle, jako zazní slova o teroristickém útoku. Bezpečnost celé obce se zdá být ohrožena, jediným, kdo může obyvatele ochránit, je sbor dobrovolných hasičů. Jejich velitel Broňa (Miroslav Krobot) si je teroristy naprosto jistý a přesvědčí o tom i svého zástupce Standu (Michal Isteník), který k němu vzhlíží jako ke svému otci, k mentorovi, který má vždycky pravdu. Vesnici začne ovládat strach, na povrch vylézají kostlivci, jaké každá komunita někde schovává.

Dezinformace, respektive informace zhola ničím nepodložené, demagogie a Broňova autorita, to vše vyvolá obavy z neznámého, v tomto případě z migrantů. Ke slovu přichází rasismus, xenofobie, podezírání, strach z útoku arabského světa na křesťanské hodnoty právě v čase největších křesťanských svátků.

A Broňa ožívá, znovu je to pořádný chlap, který má před sebou svůj velký úkol. Teroristu najít a zlikvidovat. Emoce v celé vesnici sílí, jen výjimečně mezi nimi probleskne rozum v podobě klidných námitek Standovy těhotné ženy (Anna Polívková).

Na první pohled se může zdát, že Rybanský vykreslil své vesničany, a hasiče zvlášť, jako úplné hlupáky. Nikdo přece nemůže uvěřit, že by teroristé zaútočili právě v malé vesnici. A nikdo už snad nemůže věřit chemtrails (anglický název filmu je Somewhere Over the Chemtrails), tedy dezinformaci, kdy si lidé myslí, že vodní páry za letadly jsou vypouštěné plyny, které je mají otrávit, a jediné, co proti tomu pomůže, je ocet.

Chvílemi tedy film působí jako laciné zesměšňování vesničanů, ale to se o snímku Hoří, má panenko svého času říkalo také. A i když Rybanského debut jeho kvalit nedosahuje, je většinou vtipný bez toho, aby urážel. V některých stereotypech však mohli tvůrci ubrat, protože občas film přece jen působí jako poněkud nedotažená parodie.

Současně je ale třeba přiznat, že s nadsázkou a vlastně docela odvážně pojmenovali vlastnosti, které vidíme prakticky všude kolem sebe. Vzpomeňme jen, kolika nesmyslům lidé věřili například během pandemie koronaviru a jak se i pod vlivem různých dezinformací mění postoj části české populace k ukrajinským uprchlíkům.

Lidé na vesnici navíc mají ve srovnání s obyvateli měst mnohem méně příležitostí konfrontovat své názory s větším počtem názorů jiných, a snadno tak mohou podlehnout nejen sociálním sítím a dezinformačním webům, ale i dostatečně hlasitě vytroubenému nesmyslu.

Rybanský film velmi trefně obsadil. Miroslav Krobot hraje zasmušilého Broňu s jistotou, že role mu mimořádně sedí. I když se chová dost strašně, divák v něm pořád cítí chlápka v zásadě docela dobrého, vdovce, který se jen chopil příležitosti ještě jednou dokázat svou mužnost. Michal Isteník naprosto přesně vystihl mladého muže hodného, snaživého, ale vystrašeného nízkým sebevědomím a pocity vlastní neschopnosti. Vykreslení jejich vzájemného vztahu pak patří k nejsilnějším chvílím filmu.

Neméně sedí postava jediné rozumné ženy Anně Polívkové, která dokazuje, že charakterní roli zvládá možná líp než některé komediální.

Zejména první dva jmenovaní herci byli Rybanskému velkou oporou. Bez ohledu na to však prokázal i velmi slušné řemeslné zvládnutí filmu, což není u mladých debutantů zdaleka pravidlem.

Hodnocení 65 %