RECENZE: Judy. Velké sólo pro Renée Zellwegerovou

Ostatně celý film si o to ocenění říkal. Jako filmové dílo je sice spíše průměrný, ale přece jen jde o životopisný film o jedné z velkých legend Hollywoodu Judy Garlandové, což mají v Americe rádi a cení si toho. A výkon Zellwegerové posouvá hodnocení o pěkných pár stupňů výš, než kdyby bylo ztvárnění této postavy slabší.

Judy Garlandová byla zpěvačka a herečka, jejíž hvězda zářila od dětství skoro stejně vysoko jako hvězda Shirley Templeové. Vrcholu dosáhla už jako sedmnáctiletá v muzikálu Čaroděj ze země Oz z roku 1939, v němž proslavila píseň Over The Rainbow. Film dostal čtyři Oscary a Garlandovou katapultoval mezi největší hollywoodské hvězdy.

Dost dlouho se mezi nimi udržela díky filmům Setkáme se v St. Louis, Velikonoční přehlídka, kde byl jejím partnerem Fred Astaire, Zrodila se hvězda z roku 1954, za který dostala oscarovou nominaci, či Norimberský proces z roku 1961, který jí vynesl druhou nominaci. Nicméně sláva si postupně vybírala daň v podobě závislostí, osamělosti, depresí.

Film ji zastihuje v období, kdy toho všeho bylo vrchovatě a herečka a zpěvačka je značně zdevastovaná alkoholem i léky. Nemá peníze a chytá se nabídky odjet do Londýna na turné beznadějně vyprodaných koncertů. Stále je slavná, stále dokáže zvednout publikum ze židlí, ale její vlastní život se hroutí. Ona sama střídá fantastická vystoupení na pódiu se zlomeným tělem i duší v zákulisí.

Dá se říci, že Zellwegerová dobře věděla, o čem bude hrát. Sama nejvíc zazářila sice až jako třicetiletá v Deníku Bridget Jonesové i v Chicagu, za Návrat do Cold Mountain dostala prvního Oscara, ale i když točila dál, její filmy už zdaleka takový úspěch neměly a skoro by se na ni zapomnělo. Judy pro ni znamenala příležitost k velkému comebacku a dnes padesátiletá herečka ji využila.

Jistou podobou s Judy Garlandovou a s dokonalou maskou se své postavě vizuálně velmi přiblížila. Navíc udělala pro její autenticitu maximum, včetně ročních hodin zpěvu, aby mohla ve filmu i zazpívat. Podrobně studovala pohyby, hlas i řeč a vyplatilo se to. Její výkon je strhující.

Škoda že stejný výkon nepodal scenárista Tom Edge a režisér Rupert Goold. I když film vychází z divadelní hry Petera Quiltera, která se u nás hrála pod názvem Na konci duhy, přece jen se scénář neposunul. Příliš se soustředí na londýnské období, které předcházelo jen o půl roku smrti umělkyně v roce 1969. I když je to období velmi bouřlivé a Zellwegerové poskytlo velkou dramatickou příležitost, opakuje se v něm de facto stále totéž. Navíc snímků o slávou, alkoholem a léky zdevastovaných hvězdách už jsme viděli dost.

Přitom občasné flashbacky do dětství Garlandové a do poměrů v tehdejším Hollywoodu, kdy producent byl skoro otrokář, jsou poutavé. Těch několik scén mezi vyhladovělou dívkou, která nemohla ani pomyslet na narozeninový dort nebo hamburger, natož den volna, a producentem Louisem B. Mayerem, ve výborném podání Richarda Corderyho, je z hlediska sledování filmu tím nejzajímavějším.

Naopak hlavní děj je natočen tuctově, předvídatelně, a nebýt výkonu Zellwegerové, vlastně dost nudně. Celý film tak trochu působí jako lano pro herečku, aby mohla předvést světu, co umí. Předvedla hodně, ale na velký film je to málo.

Hodnocení: 65 %

Může se vám hodit na Zboží.cz: