RECENZE: Jak žít či nežít pod vedením šmejdů ve filmu Kurz manželské touhy

Stejná dvojice je podepsána i pod úspěšnou partnerskou komedií Teorie tygra. Tentokrát je sice příběh úplně jiný, ale opět v něm nejde o nic menšího než o to, jak přežít dlouholeté partnerské vztahy, o míru svobody, prostoru a kyslíku pro každého v páru.

Film sleduje pět dvojic, které přijely na kurz manželské touhy, který v luxusním resortu pořádá samozvaný terapeut Mazel, absolvent desetidenního kurzu koučinku. Nechá se oslovovat pane doktore a jeho metoda, jak vrátit do zvětralého vztahu touhu a vášeň, spočívá v hlásání teorie, že si manželé mají být fyzicky a psychicky co nejblíž.

Pevné objetí několikrát za den, vyzývá své dočasné ovečky. Jenže co může takové pevné objetí kolem krčních tepen způsobit, když je příjemné jen jednomu a ten druhý jen zatíná zuby a později snad i prsty až příliš silně? Jak praví v jedné ze svých průpovídek sympatický majitel resortu (Jiří Bartoška), touha se přece i v přírodě zvětšuje spíše unikáním a vzdáleností než blízkostí žádoucího objektu.

Zatímco v Teorii tygra byli těmi manipulovanými a ovládanými až na výjimky muži, tentokrát se role obrátily. Ženy jsou v životních postojích střízlivější, zachovávají si víc zdravého rozumu, muži se většinou chovají jako pitomci. Ale i v tomto filmu je zřejmé, že prostor a právo na intimitu si mají poskytovat všichni bez rozdílu, a kdo tak nečiní, dopouští se největšího prohřešku.

Jeden z manželských párů, Helena (Lenka Vlasáková) a Bedřich (Stanislav Majer), jezdí na Mazlův kurz pravidelně, protože Bedřich na tom trvá. Zprvu se může zdát, že tím chce o vztah pečovat, postupně však zjišťujeme, že jde o psychopata, který své ženě nedopřeje ani špetku soukromí, ani nejmenší kousek volnosti. Je s ní na každém kroku a například sdílení SMS zpráv považuje za samozřejmost. Na to musí jednoho dne doplatit.

Bajgar se Zlatníkovou napsali chytrý scénář, v němž s lehkostí předložili drama, jaké prožívá mnoho dvojic, byť ne vždy musí nutně vyústit až v podezření z kriminálního činu. A nejde jen o ústřední pár, v každém z pěti je patrný některý ze stereotypů, s nimiž se lidé potýkají.

Proti nesmyslnosti návodů na život, ať jsou to nejrůznější pochybné kurzy, či terapie vedené neodbornými podvodníky, postavili tvůrci zdravý rozum v podobě obou kriminalistů, kteří domnělý zločin vyšetřují. Skvěle jim sekunduje postava lehce autistické zaměstnankyně resortu (Ivana Uhlířová), která přímočarými otázkami i názory staví mnohé z toho, co člověk považuje za úhelný životní problém, do jiného světla. A samozřejmě Jiří Bartoška, glosátor a ten, kdo o životě ví své a prožil ho nejspíš úplně zdravě.

Silnou stránkou filmu jsou dialogy, místy velmi vtipné. Jen občas jako kdyby trochu trčely ve vzduchu, protože komedii a drama se tu nepodařilo propojit dost plynule a přirozeně. A fakt, že se děj odehrává v jediném prostředí, filmové stránce také úplně neprospěl. Některé proluky ho brzdí a divák může mít pocit, že sleduje spíše divadelní hru.

Ta ovšem, a platí to i v tomto případě, stojí vždy na hereckých výkonech, jimž v zásadě není co vytknout. Špičkové obsazení filmu hodně pomohlo, přitom největší váha ležela na Lence Vlasákové, která dokázala konzistentně vyjádřit ženu, jež pod křehkou slupkou ukrývá sílu, která jen postupně vyplyne na povrch.

Kurz manželské touhy je celkově jedním z mála českých vztahových filmů, který neuráží diváky hloupostí. Baví vtipem a v ideálním případě může vést i k zamyšlení nad tím, jak to vlastně s námi, kdo žijeme v párových vztazích, ve skutečnosti je.

Hodnocení: 70 %