RECENZE: Equalizer 3: Poslední kapitola. Dnes už stačí jen jeden statečný

Poprvé o nich natočil v roce 1953 geniální Akira Kurosawa Sedm samurajů, které situoval do feudálního Japonska 16. století. Nesmrtelným hitem se pak stalo Sedm statečných Johna Sturgese, který se v roce 1960 Sedmi samuraji přímo inspiroval.

Také americký režisér Antoine Fuqua natočil v roce 2016 svých Sedm statečných a nyní přichází s jejich další verzí v závěrečném pokračování trilogie Equalizer 3: Poslední kapitola. V té už ovšem stačí na ochranu mírumilovných sicilských vesničanů jediný statečný, z předchozích dvou filmů dobře známý bývalý člen elitní tajné vojenské jednotky Robert McCall v podání Denzela Washingtona.

Ten v úvodní scéně sice bezmála zahyne, ale naštěstí ho jeden carabiniere objeví a dopraví k místnímu lékaři Enzovi, takže McCall kulku v zádech přežije. A zatímco se v malém sicilském městečku zotavuje, získává k němu a jeho vlídným obyvatelům (podobně jako mnozí jeho předchůdci včetně Doktora Hollywooda) nečekaně přátelský vztah. Ale kromě toho mu jeho neomylný čich napoví, že vedle obchodu s drogami, který tu ve vinicích kvete víc než víno samo, sužuje městečko mafie. A nehodlá tomu jen tak přihlížet.

Kdo čeká akční film plný střílení, bojů a rychlých jízd, bude nejspíš zklamán. Na začátku jedna pořádná řežba s množstvím mrtvých proběhne a několika akcí včetně rychlých motorek se dočkáme i během filmu a zejména v jeho závěrečné části.

Jinak se ale většina filmu Equalizer 3: Poslední kapitola točí kolem sbližování McCalla s půvabným sicilským městečkem. „Jste klaďas, nebo padouch?“ zeptá se Enzo, když se McCall po jeho zákroku probere, a ten odpoví: „Nevím.“

Dlouho pak o tom přemýšlí, protože on i divák zejména předchozích filmů dobře ví, že těch mrtvol, které má na kontě, je rozhodně větší než malé množství. A tak posedává v kavárně, rozmlouvá s lidmi, pozoruje, pátrá, a teprve když zjistí, že on jediný může proti skutečným padouchům zasáhnout, učiní tak ve jménu dobra ještě naposledy, ať to stojí, co to stojí.

Film je natočen v pomalém tempu staré školy, jde víc o pohádku než akční thriller, ale přesto nelze říct, že by nudil. Dlouhé záběry na sicilskou krajinu i život v městečku jsou půvabné, Denzel Washington je sice dlouho jen zasmušile podmračený, ale když odhalí v prvním úsměvu dokonale bílý chrup, je to vlastně docela milé.

Divák sice dost dlouho čeká, než se McCall k akci na ochranu obyvatel odhodlá, ale pak to stojí za to. A mezi tím se může zabavit i jeho odhalením drogového gangu ve spolupráci s půvabnou agentkou CIA. Budiž ku cti tvůrcům řečeno, že neobtěžují diváky žádnou milostnou zápletkou.