RECENZE: Dokument Afrikou na pionýru je bezstarostná jízda

Film připomene sérii cest trabantů kolem světa. Však také Marek Slobodník, iniciátor, účastník a režisér filmu, v jednom ze žlutých autíček jel. S dalšími čtyřmi kamarády se pak napříč Afrikou vydali na malých motorkách značky Jawa Pionýr, jež úvodní komentář představuje jako „dvojtaktní jednoválec, který si vás získá obratností v terénu, bezpečnou rychlostí i nízkou spotřebou“.

Jejich cesta působí jako veskrze pohodová navzdory tomu, že poprvé se zadřel jeden z motorů hned po dvou kilometrech jízdy a další technické problémy řešili po celých 14 700 kilometrů, které na cestě z Banské Bystrice na nejjižnější cíp Afriky ujeli a někdy i ušli, když své „mazlíčky“ museli občas do kopců i tlačit.

Afrikou na pionýru není cestopis v pravém slova smyslu, více než o životě na kontinentě se dozvídáme o životě naprosto svobodném, bezstarostném navzdory mnoha nečekaným situacím, které pětice „věčných kluků“ cestou zažila.

Když zjistí, že do města je motorkám vjezd zakázán, nevěřícně kroutí hlavami, když zanícenou popáleninu léčí v samoobslužné nemocnici, jsou šťastni, že aspoň tak. Když voda stojí trojnásobek běžné ceny, řeknou si, že radši umřou žízní, a když na dvou stech kilometrech není kde doplnit benzin, usměje se na ně štěstí v podobě amerického motorkáře s plnou nádrží. A největším překvapením je, že úhlavním nepřítelem jsou v Súdánu mouchy.

Jestli byla na jejich cestě mezi všemi pořád taková pohoda a nadhled nad potížemi, nebo režisér konfliktní chvíle vystřihl, se nedozvíme, ale nevadí, film Afrikou na pionýru je především oslavou svobodného života.

„Člověk cestuje hlavně proto, aby vystoupil ze svého pohodlí, zažil dobrodružství někde mimo civilizaci. Po delším čase však přece jen zatouží po komfortu, což je v našem případě asfaltová cesta,“ praví komentář, téměř po celou dobu vtipný a stejně příjemný jako film.

Až když dva ze členů výpravy postihne malárie, humor dojde a nastoupí boj o život. A i když to dobře dopadne, během posledních kilometrů na Střelkový mys už jsou unaveni nejen muži, ale i jejich milované stroje.

Film je to sympatický, a právě v těchto dnech by v něm neměla zapadnout jedna skoro mimochodem pronesená informace, jíž se svět zabývá až nestoudně málo: v Africe zemře na malárii téměř půl milionu lidí ročně.

Hodnocení 75 %