RECENZE: Dno, na němž leží Chlap na střídačku, už nemá kam klesat

Jak to tedy je, vysvětlil Právu tiskový mluvčí producenta a distributora filmu Bohemia Motion Pictures Martin Kubišta: „Film je český remake francouzského snímku (Garde alternée, česky Střídavá péče, 2017, scénář, dialogy a režie Alexandra Leclere – pozn. red.). Distributor jej zakoupil od producentů na základě jeho zhlédnutí na festivalu. Petr Zahrádka se podílel na jeho adaptaci, úpravě dialogů, zkrátka převedení do českého prostředí, jakkoli původní francouzský snímek předtím sám neviděl.“

Je to pozoruhodné tvrzení, protože jen v traileru filmu jsou vidět zcela totožné scény jako v Chlapovi na střídačku. Ale nešť, to vše by snad ani tolik nevadilo, kdyby Chlap na střídačku nebyl tak obludně špatný film.

Patnáct let vdaná žena a matka dvou dětí (Ivana Chýlková) zjistí, že její muž (Jiří Langmajer) má už rok milenku (Lucie Žáčková), a rozhodne se, že ho budou mít ve střídavé péči, tedy že muž se bude týden co týden stěhovat. Proč se tak rozhodla, se divák může jen dohadovat.

Chvílemi totiž její počínání vypadá jako zoufalá snaha udržet dětem tátu doma aspoň ob týden, pak zase jako ďábelský plán, jak chlapa přes nepohodlí takového života dostat zpátky definitivně, posléze zase jako snaha ho úplně vyřídit. A vlastně je to úplně jedno.

Stejné je to totiž i s jednáním dalších dvou hlavních postav, které s plánem, kdo ví proč, trpně souhlasí. Ostatně všichni tři se chovají především jako úplní idioti, aniž bychom se cokoliv dozvěděli o tom, proč tak činí a co je to za lidi. Jisté je jen to, že manžel je nesvéprávný trouba, který se bez odporu podřídí každému nesmyslu, kterou ženy, chvíli objímající se kamarádky, pak zase líté sokyně, vymyslí. To je role, která Jiřímu Langmajerovi opravdu ani trochu nesedí. Jen když jeho postava opakovaně říká sama sobě „já jsem přece vůl“, lze s ní souhlasit, zato nelze pochopit, proč po někom takovém obě ženy touží.

Kdyby to byla opravdu komedie, nemuselo by to být možná tak úplně špatné, a francouzský film možná ani není, vtipně napsaná a natočená nadsázka by tuto sice hloupou, ale přece jen zápletku posunula do jiné roviny. Toho však nebyl Zahrádka, režisér seriálu Strážmistr Topinka, který měl v kinech jen film Doktor Martin: Záhada v Beskydech, schopen ani při „úpravách scénáře“, ani na postu režiséra. A když taková látka nadsázku a humor postrádá, vynikne jen odporné jednání všech zúčastněných, kteří se chovají jako velmi vulgární podrazáci, navzájem se ponižují, urážejí a za nic se nestydí ani před dětmi.

„Myslím, že děti by měly znát milenku svého táty,“ praví postava Chýlkové a pošle je bez varování s otcem k té druhé, která se, nic netušíc (proč jí aspoň cestou nezavolal, že veze děti?), rozvaluje v sexy prádle na gauči. Děti jen zírají, a nejen v této chvíli.

Obě ženy se snaží už tak dost zmučenou mužskou trosku velmi názorně sexuálně vyčerpat, ale při dlouhých záběrech na Chýlkovou, jak natáčí vyšpuleně dovádivé sexy selfie, aby ho poslala manželovi, je člověku stydno, stejně jako když milenka točí divoký sex, aby ho poslala manželce, nebo když manželka muže přiotráví jídlem, aby měl u milenky průjem. Obnažené vnady ani nahá mužská zadnice nechybí.

Kromě ústředních postav jsou v odbočkách ponižováni a ztrapňováni homosexuálové (Andrej Polák a Martin Pechlát) i starší manželská dvojice (Iva Janžurová a Pavel Nový). A k čemu dospěje celá ta nejapnost v závěru, to příčetný divák nejspíš nikdy nechtěl vidět.

Hodnocení: 0 %