RECENZE: Christian Clavier řádí v komedii Já a můj terapeut

Hlavní devizou obou filmů je slavný francouzský komediální herec Christian Clavier, který se proslavil jako Asterix po boku Gérarda Depardieua v sérii Asterix a Obelix, s Jeanem Reno ve třech filmech se společným titulem Návštěvníci a předloni již potřetí v sérii Co jsme komu udělali.

Tentokrát hraje věhlasného pařížského psychoanalytika, doktora Bérangera, který má skvělou manželku, dceru, praxi i hmotné zabezpečení. Jedinou, o to však větší skvrnou na jeho dokonalém životě je jistý Damien Leroy.

Úzkostný, hypochondrický a mnoha fóbiemi sužovaný mladík stojí na začátku filmu na domovní římse a vyhrožuje skokem na dlažbu. Béranger dobře ví, že Damien stejně jako při minulých sebevražedných demonstracích neskočí, ale shluk lidí před domem ani přítomnost hasičů jeho nervům ani pověsti nedělají dobře. A tak ukončí Damienovu léčbu s tím, že má místo návštěv ordinace jít radši do světa hledat lásku.

O rok později Bérangerovi chystají venkovskou oslavu třicátého výročí sňatku, na kterou pozvou dceru, a „když to musí být, drahoušku“, i jejího nového přítele. Tím není nikdo jiný než Damien. Série bláznivých eskapád může začít.

Stále vyhledávanější a populárnější profese psychoterapeuta poskytla Lemortovi a jeho spoluscenáristovi Stéphanu Pereirovi řadu příležitostí k rozehrání komediálních situací, v nichž postupně vychází najevo, kdo by tu vlastně potřeboval terapii nejvíc.

Zamilovaný Damien, kterého hraje charismatický Baptiste Lecaplain, se jeví z celé rodiny nejvíc v pohodě, zato doktor Béranger v Clavierově spolehlivě zábavném podání je hysterický z faktu, že jeho dcera miluje úzkostného zoufalce. A protože znal pacienta řadu let jako své boty, má dost nápadů, jak ho s využitím jeho fóbií a děsů před dívkou znemožnit.

Tyto nápady přinášejí ony bláznivé, ale nikoliv nevkusné situace, v nichž se řeší, co bylo řečeno vážně a co byla „jen taková legrace“, kdo kým manipuluje a kdo nejvíc lže. Tvůrci jasně straní lásce proti terapiím všeho druhu, a jakkoliv Já a můj terapeut není určitě komedie objevná, je sympatické, že nadsázku a humor těží z reality.

A okolí Ženevského jezera, včetně domu s úchvatným výhledem, kde se většina filmu natáčela, poskytly i oku lahodící záběry.