RECENZE: Chlupatá rodinka si bizarně zábavným způsobem pohrává s konspiracemi o bigfootech

Oblíbeného námětu konspirací nebo exploatačních děl, spočívajících v konfrontaci uvedené bytosti s těmi lidskými, se nyní chopili bratři Zellnerovi. Režijní, scenáristická, producentská a herecká dvojice, která patří mezi nejoriginálnější americké nezávislé tvůrce.

Režii jejich společných snímků má většinou na starosti starší David, v případě předchozí westernové Vyvolené a nyní Chlupaté rodinky se o ni podělil se svým o dva roky mladším bratrem Nathanem, který tu zároveň ztvárňuje seskvečového alfa samce.

Druhého z čtveřice bigfootů představuje herec Jesse Eisenberg, který se s bratry Zellnerovými ujal i produkce filmu. Herecky je doplňuje Riley Keoughová jako samice a Christophe Zajac-Denek jako mládě. Masky jsou velice povedené, i když známé tváře za nimi rozlišujeme jen velmi obtížně.

Kamera Mikea Gioulakise je vtahující a do noty jí hrají nádherné scenérie mlžných lesů v severní Kalifornii.

Velmi příjemnou náladu navozuje i relaxačně znějící elektronický hudební podkres formace The Octopus Project, který mění náladu podle míry dramatičnosti událostí, které se tu odehrávají.

Na první pohled by se mohlo zdát, že zas až tolik se toho v životě této chlupaté čtveřice neděje, ale během čtyř ročních období od jara do zimy tu dojde k tak zásadním zlomům, jako je smrt nebo zrození nového života. Seskvečové putují hlubokými lesy, obstarávají si potravu i hledají sexuální rozptýlení.

Jejich společenství, vzdalující se konzervativnímu chápání tradiční rodiny, jim poskytuje zázemí, pocit bezpečí i sociálního kontaktu. Dvojice mužů a žena tvoří milostný trojúhelník, dítě má zas imaginárního kamaráda v podobě mluvící ruky.

Filmařská dvojice beze slov pozoruje během jednoho roku jejich život a nebojí se k němu bez zábran přiblížit. Jsme tak svědky nejen zvířecího sexu, porodu, očichávání genitálií nebo značkování území jejich výměšky, ale i střetu s pumou, který nedopadne pro jednoho z členů této „rodinky“ dobře.

Celé se to formálně tváří jako přírodopisný dokument, snažící se o zmapování života těchto bájných tvorů a jejich interakce s okolní přírodou a zvířenou v ní, ale herci v maskách seskvečů a to, co provádějí, tomu dodávají absurdní, bizarní, pro někoho možná úchylný, jedno jak to nazvete, ráz.

A také komický, protože vzájemná kooperace i odtažitost, odvíjející se od jejich pudovosti i zvířecí logiky, vytvářejí groteskní momenty. Ty nabízejí i jejich různé střety s civilizací, v níž se pohybují. Jako třeba když naleznou opuštěné tábořiště a v něm kazetový magnetofon, z něhož se spustí píseň od Erasure Love To Hate You.

V samém závěru se komický nádech překlápí do spíše tragikomického, vypovídajícího o jejich postavení v tomto světě a obecně o nezvratnosti evolučního vývoje. To když se jejich mytologický obraz potkává v muzeu s jeho reflexí.

Vyprávěcí struktura čtyř ročních období vnímání zacykleného chodu lidských i zvířecích životů napomáhá i k tomu, jak si vás film postupně získává. Zprvu budete mít pocit, že vidíte hezkou přírodu a v ní bezcílně se potulující čtveřici, ale pak vás začne jejich odysea bavit a zajímat.

Dramatické momenty se v ní střídají s těmi dojemnými, když jejich společenství v boji o přežití přichází o své členy.

Žánrově se nám s těmito chlupáči dostává mixu dramatu, komedie, survivalu a rodinného melodramatu a je jen na divácích, jestli na danou hru přistoupí, nebo tento koncept odvrhnou jako nudný či snad až příliš ujetý. Jeho pozitivnímu vnímání nahrává střídmá devadesátiminutová stopáž, která je přesně tak na hraně, aby vás neomrzel.

Herci v gumových maskách se na své role připravovali pod vedením pohybového kouče a trenéra pantomimy tak, aby působili jako příslušníci stejného druhu. Vyplatilo se, jejich pohyb v přírodním prostředí působí přirozeně a jejich interakce nejen s ním, ale i mezi sebou navzájem má charakter tragikomedie, blízké těm lidským.