Článek
Partička vyhořelých středoškolských profesorů v čele s dějepisářem (Mads Mikkelsen) se rozhodne pro téměř vědecký experiment. Denně si dávají malé množství alkoholu, aby zjistili, zda malá intoxikace skutečně otevírá mysl, zvyšuje kreativitu a odstraní deprese. Pečlivě zapisují své pocity i dopad na výuku. A zjistí, že to skutečně funguje.
Hlavní hrdina se potýká s mnoha problémy, melancholickými stavy, upadajícím manželstvím i nudou v práci. Cítí, že život mu někam ujíždí. Nedodělal si doktorát, nestal se hvězdou oboru, je unavený. Ani manželka a děti mu moc nerozumějí. Alkohol ho najednou nakopne a jeho psychika se začíná zlepšovat. I kamarádi mají větší chuť do života, jenže experiment se vymkne kontrole. Dávky se zvyšují a pedagogové promění život v nekonečnou pařbu. Někdo to zvládá, ale pro jiného mohou být důsledky drtivé.
Mads Mikkelsen v novém filmu abstinenty nepotěší.
Vinterbergův Chlast není komedie, přesto k humoru docela často směřuje. Zároveň vůbec nemoralizuje, na rozdíl od jiných filmů o alkoholu nechává zcela na divákovi, aby se sám rozhodl.
Ukazuje bez přikrášlení moderní bohatou západní společnost, která nemá zásadní materiální problémy, ale bez „chlastu“ se v ní skoro nedá přežít. Lidé pijí, protože chtějí být štastní – a štastný chce být přece každý.
Charizmatický Mikkelsen hraje smutného dějepisáře úžasně přirozeně, hned si získá diváka na svou stranu. I když se ve snímku dlouho jakoby „nic“ neděje, pod hladinou drama bublá. Dánský filmový mejdan má nápad, atmosféru a skvělé herce, i když nelze popřít, že mírné sestřihání by dvouhodinovému Chlastu prospělo.
Celkové hodnocení: 75 %