RECENZE: Boží úlet žehná klasickou komediální záměnu s morálním kompasem a okřídleným Keanu Reevesem

Arj (sám Aziz Ansari) je spodkem společnosti a posluhuje mocným a bohatým. Nedosažitelné pozlátko v jeho bublině symbolizuje především technologický magnát Jeff (Seth Rogen), který si chudého outsidera najímá jako svého asistenta. V momentě nevyhnutelného střetu dvou světů zasahuje vyšší síla v podobě anděla překračujícího pravomoce. Solidní Ansariho debut s potenciálem přestřelené humoresky se i přes boží leitmotiv drží nohama pevně na zemi. Film pracuje s líbivou premisou a nabízí několik skutečně zábavných momentů, které však zůstávají v bezpečném přístavu se štítkem rodinné komedie. Jakkoliv je to pro Ansariho či Rogena netypické.

Možná i proto je za každým vtipem cítit touha říct něco důležitého o penězích, práci a životních prioritách.

Civilní veselohra staví na sympatickém tónu, rychlém situačním humoru a spojuje dvě výrazné tváře současného Hollywoodu. Komediální stálici Setha Rogena, který je po úspěchu seriálu Studio momentálně na vrcholu své popularity, a filmovou ikonu Keanu Reevese. Ten v kontrastní roli s nadhledem obchází nebeské zákony a okusuje kuřecí nugetky.

Reeves si svého anděla Gabriela očividně užívá. V neobvyklé poloze působí naivně, až hloupě a otevřeně si utahuje ze své vlastní aury. Ze směsi vážnosti, duchovnosti a stoického klidu, která ho provází od Matrixu po Johna Wicka. Zde ji otáčí proti sobě. S lidskou nedokonalostí se spíš kamarádí a filozofuje mezi sousty fast foodu.

Tvůrci rozhodně využívají Reevesova mediálního obrazu ve prospěch filmu i hercova portfolia, i když to není poprvé, co si jednašedesátiletý hollywoodský veterán žánrově odskočil. Nejblíž tomu byl v parodické roli ve filmu Vždycky budeš moje možná.

Rogen se smiřuje s konzervativnějším přístupem a svého Jeffa ztvárňuje v tradiční kvalitě s přirozeností pro komediální načasování. Ansari pak vyvažuje všechny filmové profese a jeho Arj sympaticky vede film k uspokojivému, nijak šokujícímu konci.

I on si však užije několik zábavných skečů. Za zmínku stojí andělské cameo Sandry Oh (Martha) a konstanta filmové přítelkyně v podání Keke Palmerové (Elena). Obě dámy ale s veškerou úctou hrají druhé až třetí housle nebeského ansámblu.

Boží úlet není senzačním filmovým zjevením, ale ani prázdnou fraškou. Nikdo se v něm nerouhá ani nevystrkuje růžky. Pokorný snímek jemně připomíná, že štěstí není otázkou konta, pokud tedy není dostatečně velké. S ironií mění béčkový anděl lidské osudy a smysl pro humor mu sluší. Byť tentokrát o něco zdrženlivější, než bychom čekali.