Článek
Hrdina filmu Bourák (Ivan Trojan) žije ve Šlukdorfu, fiktivním zapadákově kdesi v Sudetech, v rozpadající se staré vile. Po revoluci mu zavřeli fabriku a otevřeli hernu s blikajícími automaty. Bourák ztratil práci, ale našel smysl života ve starých autech. Zatímco na manželku zapomněl, chodí trsat se svou novou, poněkud jednoduchou milenkou. Bourák miluje retro muziku, a tak značnou část filmu zabírají hudebně-taneční čísla, ne úplně špatná, ale nevymykající se průměru.
Padesátník s nagelovaným účesem, který se tváří, že mu je šestnáct, je komediální postava s potenciálem a dá se na tom stavět. Ivan Trojan ho pojal hezky, je nejdřív sympaticky komicky fanfarónský a poté uťápnutý. Celkem zábavná je i postava sípajícího rádobygangstera (Milan Ondrík), který se bojí větších gangsterů.
Bourákova dcera (Veronika Marková) se mezitím snaží vydělávat v herně, jejíž majitel se úplně zblázní, a ve volném čase přemlouvá apatickou mámu, aby se na otce vykašlala.
Všechny slibně načrtnuté postavy zrazuje scénář. Zmatený, žánrově nevyrovnaný a přeplácaný. Rozjezd je téměř sociální drama, následuje divoký zvrat do gangsterské komedie, pak zase další zvrat a prazvláštní intermezzo se zjevením Elvise. Od jisté chvíle se Bourák snaží napodobovat rukopis starých bijáků Quentina Tarantina v českých poměrech, ale bez jeho originality, lehkosti a vtipu.
Na to, že má jít o komedii, je humoru po málu. Ani Elvis diváky ve slibně začínající scénce nerozjede, několik scén zůstalo zcela bez pointy. Většinu diváků asi překvapí, že po zhruba hodině a půl přijde silný závěr, ale film stejně pokračuje dál.
Bylo by bývalo mnohem lepší, kdyby si Bourák vyjasnil, co chce říct, držel se české reality a netlačil se do ztěžka napodobované tarantinovštiny.
Celkové hodnocení: 50%
Může se vám hodit na Firmy.cz: