RECENZE: Anora má originální nápad, vynikající obsazení i přesné tempo

Baker se v Cannes poprvé představil v roce 2017 v sekci Quinzaine des Réalisateurs (Čtrnáctideník režisérů) filmem The Florida Project, o čtyři roky později se již posunul do hlavní soutěže filmem Red Rocket a letos si za Anoru odnesl Zlatou palmu.

Titulní hrdinka žánrového mixu komedie a dramatu je sexuální pracovnice, která si říká Ani, protože Anora by zbytečně připomínalo její ruské kořeny. Nicméně rusky umí aspoň tolik, aby ji mohl šéf klubu nabízet ruským klientům.

Mezi nimi je i Ivan, nechutně bohatý syn ruských oligarchů. Anoru si najme na celý týden, který prožijí v opojení alkoholem, kokainem a explicitně natočeným sexem. Otevřenost sexuálních scén je však opodstatněná, právě ony jsou přesnou charakteristikou obou hlavních postav.

Ona touží po lepším životě, než má, a nic jí k jeho dosažení není zatěžko. On se baví tak královsky, jak to odpovídá jeho postavení bohatého, divokého a nezodpovědného floutka, kterého nic neděsí víc než představa práce pod otcovou nadvládou. A protože ho Ani opravdu baví, a navíc může díky ní získat zelenou kartu, aby se nemusel do Ruska vrátit, vyvrcholí jejich týden pařbou a sňatkem v Las Vegas.

Potud je film zábavnou pohádkou, která by mohla připomenout slavný film Pretty Woman, kdyby nebyla tak dokonale jiná. Jednak jsou oba protagonisté sympatičtí i nesnesitelní zároveň, jednak pohádka sňatkem končí a začíná neméně zábavně natočené drama.

Do věci se vloží Ivanovi rodiče prostřednictvím svých goril, které mají tu trapnou záležitost se svatbou sprovodit ze světa dřív, než si sami přijedou nezdárného syna vyzvednout. Netuší ovšem, že s životem otřískanou Anorou to nebude tak snadné.

Baker, který vedle režie napsal i scénář, mohl být zejména v první části stručnější, je málo filmů, které opravdu nutně potřebují být 139 minut dlouhé. Nicméně navzdory tomu Anora nenudí, je vtipná, chytrá a má i hloubku v několika aktuálních i trvale platných tématech.

Baker se pohybuje na hranici humoru, který vyvolá smích, napětí i obavy o ústřední hrdinku. A balancuje na ní skvěle. Stále otevřenější nůžky mezi takzvanými festivalovými a distribučními filmy umně přivírá, takže ač jde o vítěze nejprestižnějšího festivalu světa, ocení ho i divák mainstreamových filmů.

Anora má originální nápad, vynikající světelné i barevné ladění, střihová skladba mu dává přesné tempo, postavy jsou nejednoznačné, vývoj děje nepředvídatelný a často překvapivý.

Neméně přesné je i herecké obsazení. Pětadvacetiletá Mikey Madisonová má za sebou menší role například ve Vřískotu 5 a všiml si jí i Quentin Tarantino a obsadil do svého zatím posledního filmu Tenkrát v Hollywoodu. Její mimické schopnosti jsou obdivuhodné. Dokáže neobyčejně působivě vyjádřit veškeré emoce, a že jich má její Ani na rozdávání.

Objevem pak je mezinárodnímu publiku dosud neznámý charismatický ruský herec Mark Eidelshtein, který dokázal představit v podstatě odporného Ivana i s přesně odměřenou dávkou sympatií. A velmi dobře vybrané a zahrané jsou i vedlejší postavy.