RECENZE: Amatér tahá za nitky naivní špionážní vendety

Rami Malek vyměnil bondovského zloducha za roli, která se více přibližuje té v seriálovém hitu Mr. Robot.

V Amatérovi hraje Charlieho Hellera, velice schopného analytika, který se rozhodne pomstít smrt milované snoubenky na vlastní pěst.

Nečinnost jeho chlebodárců ze CIA ho vyprovokuje k akci, která je pro kryptografa bez výcviku téměř sebevražednou misí.

Malek sice stojí na jiné straně barikády, jeho fiktivní špionážní svět se ale velmi podobá tomu, ve kterém před lety trápil slavného protagonistu s číslem 007. Jako agent-amatér nekompromisně jde po vrazích své Sarah (Rachel Brosnahanová) v pestrých lokacích jihovýchodní Anglie, Francie či Turecka.

Jeho pomsta však při veškeré kreativitě působí jako americká bajka o outsiderovi, který mávnutím kouzelného proutku přechytračil padouchy po celém světě.

Celý plán je totiž přitažený za vlasy. Charlie Heller je prezentován jako chytrý filuta, který však své trumfy skrývá jak před nepřáteli, tak před divákem.

Nedostatek transparentnosti je stejně tajemný jako frustrující. Jeho transformace do specifického typu zabijáka má svůj smysl, ale ze zakřiknutého kryptografa se brzy stává génius, který kromě bezchybné schopnosti sledovat všechny a všechno snadno uniká svým pronásledovatelům.

Přitom dělá očividné chyby, zanechává za sebou hromadu stop a jeho nervózní pokusy o průlom silně zpochybňují autenticitu, se kterou má později veškeré překážky překonat.

Kde se ale ztrácí důvěra v efektivní schopnosti, které Charlie nabyl za nemožně krátkou dobu, pracují jiné prvky. Do karet mu hrají sympatie k nepravděpodobnému hrdinovi a tempo, ve kterém dvě hodiny uběhnou jako nic.

Dostáváme přímočarou nenáročnou podívanou, ve které přijetí fantaskního scénáře nakonec přirozeně přichází a čím déle hrdina lže sám sobě a sází na králíky z klobouku, tím efektivněji balamutí i publikum. To jde Malekovi velmi dobře a jeho výkon rozhodně zaujme daleko víc než v odkazovaném snímku o agentovi 007 Není čas zemřít.

Dobře mu sekunduje matador akčních trháků Laurence Fishburne i seriálová „Cizinka“ Caitríona Balfeová. Julianne Nicholsonová je naopak v roli šéfky CIA téměř neviditelná a pro vývoj děje téměř nadbytečná.

Jakkoliv je nepředstavitelné, že „agent Heller“ s minimem výcviku vyřadí osudové kvarteto teroristů, rozhodně dokáže udržet pozornost a do kin patří. Do nebe volající naivita, okoukané připomínky jeho životní lásky a motivů jeho mise či kouzla, se kterými uspěje, se dostanou na vedlejší kolej, protože jeho honba za spravedlností zkrátka baví.

Škoda jen, že kvůli logickým úpravám filmové verze románu z počátku osmdesátých let jsme místo původního komunistického Československa dostali jen americkou variaci na současný špionážní svět bez temných pražských uliček a zákoutí.