Putin stejný jako Brežněv. Muž, který stál v cestě se natáčel i v Buči

Článek

„Stejné lži a výmysly, které používal Sovětský svaz pro vojenskou invazi do Československa v roce 1968, používá prezident Putin pro válku na Ukrajině. Tehdy se Brežněvovi postavil František Kriegel. Celovečerní film Muž, který stál v cestě o jeho hrdinství a vzdoru je, bohužel, stále aktuální,“ uvedli filmaři.

I díky nim se mohou diváci podívat – samozřejmě s nezbytným historickým patosem –, jak vypadala Buča předtím, než ji Rusové zdevastovali.

Náhrada? Varšava

„Na začátku jsme měli vybrané lokace na Ukrajině pro scény, které se odehrávají v SSSR. Lokace byly v Kyjevě a jeho okolí. Ve zrušeném vězení v tehdy neznámém městě Buča jsme film roztočili, měli jsme se tam vracet. Ale přišla válka a jméno Buča obletělo svět jako místo, kde se Rusové dopustili nejhorších masakrů. To s námi otřáslo a žili jsme osudy našich ukrajinských spolupracovníků. Později jsme museli znovu hledat kde a jak udělat Kreml. Najít lokaci, která by byla dostatečně impozantní a hrozivá. Nakonec jsme našli Palác kultury ve Varšavě, což je taková stalinistická stavba uprostřed města, která má v sobě prvky komunistického velikášství s obrovskými sály, schodišti a chodbami,“ uvedl režisér snímku Petr Nikolaev.

Premiéra pro Daniela Heribana

Součástí pražské středeční premiéry byla také minuta ticha za zesnulého slovenského herce Daniela Heribana. Ten zemřel ve středu ráno.

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Přejít před obsah vložený z jiného webu.

Ve snímku, jenž míří do kin, skvěle zahrál Alexandra Dubčeka. „Jsem to já, moje osoba, nejde o kopii,“ uvedl ve videu, které k němu zveřejnila společnost Bontonfilm, distributor historického dramatu.

Hlavní roli v něm hraje Tomáš Töpfer.

František Kriegel

10. dubna 1908 – 3. prosince 1979.
Významný lékař, politik, člen KSČ, představitel Pražského jara a signatář Charty 77.
Narodil se v židovské rodině v Haliči. V Praze vystudoval medicínu, působil jako lékař ve španělské občanské válce nebo ve válce v Číně. Po návratu v roce 1945 se stal vysokým představitelem Komunistické strany Československa.
V únoru 1948 se podílel na převratu ve funkci zástupce velitele Lidových milicí. V letech 1949–1952 působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Kvůli židovskému původu byl poté z funkce odvolán.
V 60. letech odjel na Kubu jako poradce při budování socialistického zdravotnictví. Po návratu získal Řád práce, stal se poslancem Národního shromáždění a předsedou Národní fronty, následně působil v předsednictvu ÚV KSČ.
V srpnu 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy byl unesen s ostatními československými komunistickými představiteli do Moskvy, kde jako jediný nepodepsal tzv. Moskevský protokol. Po návratu byl ze svých funkcí postupně odvolán, z KSČ vyloučen a po zbytek života byl pronásledován.
Po vzniku Charty 77 se stal jejím signatářem. Nadace Charta 77 od roku 1987 na jeho počest uděluje Cenu Františka Kriegla za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody.