Přinášíme nejzajímavější filmy, říká šéf Tady Vary Jan Noháč

Tady Vary zahajují svou druhou sezonu. S čím novým přijdou?

Na první ročník navazujeme rádi, protože jsme získali velmi dobrou zpětnou vazbu od diváků, kinařů i distributorů. Máme pocit, že se děje to, co jsme si předsevzali, tedy že projekt Tady Vary spojuje celé filmové prostředí, pomáhá dostat kvalitní filmy do kin ve všech koutech republiky a připomíná divákům, jak hezké je pravidelně vidět skvělé filmy společně na velkém plátně.

Letos se do projektu zapojilo sedmdesát kin, což je o čtvrtinu více než loni. Už nyní máme prodaných dvakrát víc předplatných, což nás utvrzuje v tom, že není nutné všechno překopávat, ale spíš navazovat. Nové budou spíš detaily.

Jaké?

Například filmové projekce nebudou začínat ve všech městech ve stejný čas, protože se ukázalo, že publikum má různé potřeby. Například v pražských kinech se bude většinou začínat okolo osmé večer, v menších městech to bude většinou dříve. Některé filmy mají skoro tři hodiny a s jejich uvedením pak projekce končí k půlnoci. A někde jsou prostě lidé zvyklí chodit do kina dřív, třeba i proto, že další den dřív vstávají.

Na plakátu máme napsáno, že Tady Vary pořádají česká kina a KVIFF Events. Opravdu to bereme tak, že kina jsou spolupořadateli a spolutvůrci projektu. Během příprav druhého ročníku jsme jim naslouchali a tohle byl jeden z nejdůležitějších bodů, který si přáli změnit.

Mimochodem, spousta kinařů má zajímavé příběhy. Třeba vedoucí kinař ze Slaného pan Husník měl v kině svatbu a všichni hosté přišli převlečeni za filmové hrdiny.

Nebo ve Vrchlabí mají na dveře od sálu namontovanou kliku, které se před mnoha lety dotkla filmová hvězda Adina Mandlová v místní cukrárně. Jednotlivá kina a jejich svéráznou atmosféru se snažíme divákům přibližovat v minutových medailoncích, které promítáme před filmy.

Ještě jste nezveřejnili všechny filmy, které budete promítat. Není to pro člověka, který si chce koupit předplatné, problém?

Ukazuje se, že pro řadu lidí ne. Ono to vlastně nejde udělat jinak, protože jsme závislí na termínech a ty se často odvíjejí od mezinárodních premiér a podmínek zahraničních studií a nejsou známé dlouho dopředu.

Takže kdybychom program chtěli oznámit třeba v létě na celý rok, znamenalo by to obrovský kompromis v kvalitě, protože řada nejzajímavějších filmů by tam nemohla být. Když jsme celý projekt připravovali, ptali jsme se lidí, proč nechodí víc do kina. Důvodů bylo víc.

Jeden z nich byl, že je v nabídce spousta filmů a že nemají čas to sledovat a nestíhají se zorientovat, na co vlastně má smysl chodit a na co ne. Tak jim chceme nabídnout pomoc. Vybereme filmy za ně a máme radost, že nám věří.

I když vlastně nevědí, jaké všechny filmy budou, lidi oceňují, že si mohou data projekcí zapsat do kalendáře dlouho dopředu a naplánovat si čas, a předplatné si kupují. Tím se dostáváme k dalšímu důvodu.

Na rozdíl od divadla nebo hudby, kde jsou lidé zvyklí koupit si vstupenku třeba několik měsíců dopředu, to v případě kina bývá spontánní akce. To je ale v určitých životních etapách složité. Díky Tady Vary si mohou udělat čas, domluvit si třeba hlídání a vědí, že v kině zažijí skvělý večer.

A když jim do toho nakonec něco přijde, mohou předplatné snadno přenechat někomu jinému. Za deset filmů navíc zaplatí jen cenu sedmi. Kromě cenové výhody přináší předplatné i jistotu oblíbené sedačky. Jednorázové vstupenky jsou k prodeji ale samozřejmě také.

Přesto už víme, že budete v předpremiéře uvádět držitele Zlaté palmy, filmy Anora a Parthenopé, a v Cannes oceněný film Emilia Perez. To je třešnička na dortu?

Rozhodně nám dělá radost, že můžeme uvést vítěze Zlaté palmy. Že to vyšlo v prvním i druhém ročníku, je fajn, ačkoliv to tak asi nebude pokaždé.

Samozřejmě dramaturgie je nastavena tak, že důležitá je kvalita. Tady Vary přinášejí nejkvalitnější mainstreamové filmy, anebo nejpřístupnější artové či festivalové snímky. A je pravda, že na festivalu v Cannes chce mít premiéru skoro každý ambiciózní film. Takže je to tak, že velká část těch nejlepších se tam sejde a to pak vede k tomu, že máme radost, že máme tři filmy z hlavní soutěže tohoto festivalu v letošním programu.

Loni byla vánočním filmem Láska nebeská. Letos to bude nějaký podobně divácky oblíbený snímek?

Myslím, že diváky moc potěšíme. Pokud to dopadne tak, jak doufáme, rozdíl bude v tom, že zatímco Lásku nebeskou někteří lidé vídají každý rok, letos promítneme kultovní film, který dlouho nebyl viděn na velkém plátně.

Samozřejmě diváci budou muset posoudit sami, jestli mají film více nebo méně rádi než Lásku nebeskou. Ale věříme, že lidem zlepšíme náladu před Vánoci.

Proč by měli lidé přijít na přehlídku Tady Vary?

Protože to je projekt, který připomíná krásu filmu tou nejhezčí formou. Promítnutím dobrého filmu na velkém plátně a společně sdíleným prožitkem v kinosále. Je fajn si připomínat, jak hezké je chodit do kina pravidelně.

Vědět, že uvidím nejzajímavější film z programu daného měsíce. Projít se po červeném koberci, užít si střípků festivalové atmosféry a pak si filmové umění užívat v prostředí, které je k tomu ideální. To by byla škoda minout.

Každý film bude mít svůj speciální úvod, který jej dá trochu do kontextu, a navíc jeho prožitek nebudou rušit před spuštěním trailery ani reklamy na další filmy.

Máme radost, že tuto atmosféru dokresluje i iniciativa některých kinařů. Třeba v kině v Novém Městě nad Metují se diváci, kteří mají předplatné Tady Vary, scházejí o tři čtvrtě hodiny dřív. Tamní kinař pan Krákora jim prý vždycky otevře láhev vína a společně se baví o filmech. Takže to má i komunitní společenský přesah.