Článek
Stanislav Láník bydlí s babičkou a sestrou Anežkou, otec padl ve válce ve službách západní armády, matka zemřela ve vězení jako kolaborantka. Standa a Anežka jsou odsouzeni k přežívání bez šance na vzdělání a lepší práci. On je talentovaným hercem v ochotnickém divadle, ale místo herecké kariéry musí střídat zaměstnání. Nastupuje jako údržbář na univerzitu a StB ho nasadí na profesora matematiky.
Řada mladých v 50. letech naletěla lžím komunistů a zcela upřímně jim pomáhali, někdy i udávali spolužáky a kolegy. Jiní to ale dělali ze strachu a hrdina Herce to má o to těžší, že skrývá odlišnou sexuální orientaci, za což tehdy hrozilo vězení.
„V Herci sice vyprávíme příběh negativního hrdiny, ale nevyprávíme ho černobíle. Zajímají nás motivace, proč jedná, tak jak jedná a díky nim pak dokážeme jeho jednání vlastně i pochopit. Každý z nás by asi chtěl být hrdina, ale může se stát, že si najednou uvědomíme, že jsme jen obyčejnými Láníky,“ řekla kreativní producentka Kateřina Ondřejková.
„V této minisérii jsou nejdůležitější dvě děti, a já jsem jejich babička. Byla jsem velmi zvědavá, kdo je bude hrát. Jenovéfu si pamatuju jako velmi malé děvčátko a mezitím vyrostla a natočila několik skvělých filmů. S Honzou je to první spolupráce, ale je to skvělý a atraktivní herec,“ uvedla filmová babička Emília Vášáryová.
„Strašně se mi líbil scénář Petra Boka, který řeší hned několik dějových linek, ať už spolupráci s StB nebo sourozenecký vztah Standy a Anežky. Navíc spolupráce s paní Vášáryovou nebo Jenovéfou byla pro mě úplně za odměnu,“ dodal Cina.
„Anežka je mladá holka, která nejde pro ostré slovo daleko. Často říká svůj názor a je hodně výbušná. Někdy za to taky dost zaplatí. Ale myslím, že je hodně vroucná, vnímám ji jako pozitivní postavu. S Honzou Cinou se máme hodně rádi, sourozenecký vztah jsme si ani budovat nemuseli. Jen hůř nám šlo, když jsme na sebe museli být protivní. Když jsem na něj musela zařvat, pak jsem se mu šla omluvit,“ uzavřela Jenovéfa Boková.