Článek
Na návštěvu natáčení tedy novináři vyfasovali helmy, oranžové vesty a několik ponaučení o bezpečnosti pohybu mezi panely, sutí a vším, oč lze na tak ohromné stavbě zakopnout. Cesta pak vedla k velkému ponku, na kterém Jiří Langmajer právě ve smršti jisker řezal jakousi trubku, když k němu přistoupil Leoš Noha.
„Člověče, potřeboval bych poradit, mám problémy se svou starou,“ oslovil příchozí pracujícího a ten, po vyslechnutí standardních podrobností (žena se od něj na manželském loži odvrací a vyčítá mu, že se domů chodí jen najíst a vyspat), začal svou radu velmi trefně: „Především o ní nemluv jako o svojí staré.“
Tentokrát je to naopak
V Havlíkově filmu Po čem muži touží se před třemi lety stala přes noc z Karla (Jiří Langmajer) Karla (Anna Polívková). Tentokrát je to naopak, Polívková se probudí v Langmajerově těle vedle Marka Taclíka. Ten se pak stane jejím průvodcem po mužském světě, a protože sám je stavbyvedoucí a zároveň fotbalový trenér, čeká na křehkou ženu řada zcela neznámých situací.
„Já mám jako chlap v sobě spoustu ženské energie, takže s rolí nemám žádný problém, ostatně i v životě mám víc kamarádů mezi ženami než mezi chlapy,“ řekl Právu Langmajer.
„Ticho!“ si tu režisér nezařve
„Mnohem větší problém než mluvit a myslet jako žena mi dělá ženský pohyb. Potřebuji poradkyni, která mi občas řekne, že bych třeba měl mít ruce dál od těla nebo že holky, když přikyvují, víc hýbají hlavou. A jeden postoj mě naučila i manželka, jednu nohu úplně rovnou a druhou vytočenou doleva, jako by odjakživa dělala balet. Mě to strašně bolí, ale ona tvrdí, že to je náramně pohodlné, tak jsem to už několikrát použil. Ty ženské pohyby jsou pro mě zajímavé, ale chvílemi je to i dost stresující a těžké, protože nemáme zase tolik času, abych úplně všechno nazkoušel. A já bych rád podal co nejlepší výkon,“ dodal.
„Když se vynořil nápad na pokračování, samozřejmě se nabízela právě tato obrácená varianta, protože těch vtipů a situací, které se mohou ženě v mužském těle přihodit, je možná ještě víc, než tomu bylo, když dostal muž ženské tělo,“ řekl Právu Havlík.
Obří staveniště se k tomu mimořádně hodí, však také režisér nechtěl ani slyšet o tom, že by to mohla být stavba něčeho tak nepatrného jako jeden rodinný dům.
„Zkoušeli jsme lokaci sehnat nejdřív běžnou, filmařskou cestou, ale všichni architekti nás ubezpečovali, že je vyloučené, aby nás z bezpečnostních i jiných důvodů na velkou stavbu někdo pustil. Jenže Ruda Havlík na tom trval, tak jsem rozhodila sítě mezi stavbaře a tady byli tak hodní, že nás pustili, a bez problémů všechno, co Ruda chtěl, včetně bucharu, nám půjčili. Takže máme opravdu nádhernou kulisu,“ sdělila Právu producentka filmu Dana Voláková.
Potvrdil to i režisér, který připustil, že filmařské „Ticho!“ si tu opravdu nezařve, bylo by to zhola zbytečné. „Ale jinak nám vycházejí ve všem vstříc a starají se o nás. Což je příjemné, protože obrazové koncepci velká stavba svědčí,“ dodal.
Jiří Langmajer se strojů, s nimiž pracuje a v jejichž bezprostřední blízkosti se pohybuje, nebojí. „Ale že bych sem musel chodit každé ráno, to asi ne,“ přiznává s úsměvem.
A co ještě ženu v mužském těle čeká? „Ještě budu běhat po fotbalovém hřišti a kopat do míče, to bude skýtat spoustu zábavných chvilek. A je tam jedna pěkná scéna s mojí filmovou kamarádkou, ke které jako žena chodím na nehty a na kosmetiku. A najednou k ní přijdu jako chlap a najde nás její manžel,“ odpověděl. Natáčení je už za polovinou, premiéra komedie Po čem muži touží 2 je plánována na jaro příštího roku.
Může se vám hodit na Zboží.cz: