Článek
Je pro vás Český lev za nejlepší film jen radost, nebo i zadostiučinění?
Nevím, jestli zrovna zadostiučinění, ale tu cenu dávají lidé, kteří vytvářejí kinematografi i. Jsou mezi nimi režiséři, herci, střihači a další, vesměs lidé, kteří filmu rozumějí. Mnozí se navzájem známe, vážíme si jeden druhého. Takže ta cena od nich je důležitá.
Na Il Boemovi jste pracoval velmi dlouho, ale zároveň už je to dlouho, co jste ho dokončil. Je pro vás pořád živý?
Ještě pořád se o něj starám. Teď ho doprovázím po Itálii, čeká nás premiéra ve francouzské kinodistribuci, takže už sice pracuji na jiných projektech, ale vždycky když naskočí Il Boemu zelená, nahodím motory a je to pro mne stejně živé jako třeba před pěti lety.
Vnímají ho lidé v různých zemích stejně?
Ne, myslím, že to chápání je odlišné. Například v Česku se hodně mluvilo o tom, že český génius je ve filmu obklopen dekadentními lidmi, zatímco třeba v Itálii víc chápou, že ti lidé mají svou kvalitu.
Tady vidí třeba jeho nóbl milenku z Benátek trošku negativněji než v Itálii. Každé publikum je citlivé na trochu jiné věci, to ale není tak důležité. Podstatné je, co vyprávíme v hlavních liniích.
Je Mysliveček v Itálii, kde žil a tvořil, známější, než byl dosud u nás?
To ne, ale pracujeme na tom, aby se díky filmu i tam vrátil do povědomí.
Na předávání Českých lvů přijela z Itálie i Barbara Ronchiová, která byla nominována za herecký výkon v hlavní roli. Jak se jí slavnostní večer líbil?
Samozřejmě nemohla spoustu věcí pochopit, ale myslím, že si ho přesto užila.