Petr Štěpánek: Zlatovláska? Nevstupuju do stejné řeky, jsem na úplně jiném břehu

Jaký byl váš první pocit, když jste dostal nabídku zahrát si znovu ve Zlatovlásce?

V prvním okamžiku jsem se začal smát, protože mi hlavou proběhlo všechno, co se odehrálo před více jak padesáti lety. Pak jsem si řekl, že si zkusím přečíst scénář. A ten scénář byl moc hezký, má atributy laskavosti, hezkou atmosféru, tak proč do toho nejít?

Nebál jste se tedy vstoupit podruhé do stejné řeky?

Tuhle otázku dostávám docela často, ale já nevstupuju do stejné řeky, jsem na úplně jiném břehu. To je jedna věc. Druhá věc je ta, že je to prostě napsané jinak. Nejhorší by bylo, kdyby to producenti chtěli natočit jako kopii původní Zlatovlásky.

O kopii ale nejde, i díky zvířatům, která v tom jsou daleko víc zainteresována. Proto si myslím, že by to mohlo být moc pěkné.

Bylo tenkrát natáčení v něčem jiné, než je dnes?

Tehdy jsme Zlatovlásku natáčeli ve velkém tempu. A taky v naprosté pohodě. Vůbec jsme netušili, že se z toho stane kultovní pohádka. Písničky jsme třeba nazpívali během jedné frekvence. Já jenom můžu popřát této současné Zlatovlásce, aby vydržela taky padesát let. To je dřina. Kolik generací ji vidělo…

Jako panovník se na natáčení potkáváte s Jiříkem roku 2025, Tomášem Weberem, který je nyní v podobném věku jako vy tenkrát, co na něj říkáte?

Je to milý, hezký kluk, velice pracovně vstřícný. Myslím, že má našlápnuto velice dobře.

Dával jste mu nějakou radu jako Jiřík Jiříkovi?

Ne. To se ani nedá. To se jenom říká: My jsme to tehdy točili takhle, tohle bylo takhle…

Jak se vám líbí lokace, scénografie a kostýmy na této pohádce?

Je to velkorysé. My jsme tenkrát byli daleko skromnější. Je ale pravda, že jsme původní pohádkou zviditelnili Červenou Lhotu. Do té doby o ní nikdo moc nevěděl a teď tam chodí návštěvníci a kastelán jim ukazuje, kde lítaly mouchy kolem princezen. Ty lokace jsou nádherné.

Prozpěvoval jste si někdy sám pro sebe Zlatovlásko, krásko?

Nejsem sentimentální, ale je to vlezlá melodie. Kamarádi, kteří mají děti nebo vnoučata, říkají, že už mě mají plné zuby. Děti ty písničky milují a je pravda, že jsou dodneška krásné.

Za svůj profesní život jste hrál už nejednoho panovníka, kolikátý je tento?

Nemám to spočítané, ale když jsem byl ve věku těch mladých kluků, tak jsem točil průměrně tři pohádky ročně. Takže to bude vysoké číslo.