My Češi si děláme legraci ze všeho. Lavický je pro mladé odstrašující příklad, říkají herci z filmového Vyšehradu

„Ty bláho! Věděla jsem, že jednička bude úspěšná, mě moc na premiéře bavila a říkala jsem si, že by z toho mohl být hit. Ale že se to takhle roztočí dál, to jsem netušila,“ reagovala herečka Šárka Krausová na otázku, zda tušila, že se bláznivá komedie dočká druhého pokračování.

Herec Jiří Ployhar alias trenér vyšehradského týmu by klidně kývnul i na další díly, u dvojky, jejíž scénář napsal Tomáš Vávra, by to prý nemuselo vůbec skončit. „Můžu postupně s trenérem Žloutkem pomalu dojít až do rakve,“ směje se.

Záleží podle něj, kolik lidí přijde do kina. První díl přilákal v roce 2022 téměř 700 tisíc diváků a stal se ten rok jedním z nejúspěšnějších snímků uváděných na velkém plátně.

Bavil i Ondřeje Pavelku, jenž hraje majitele klubu Krále, protože „moct si dělat legraci ze všeho“ je podle něj důležité.

„Je to takový film, který už se pak možná nikdy nenatočí, už nám to nedovolí, protože ta doba je teď taková korektní, třeba je to skutečně poslední nekorektní film, který vznikne,“ spekuluje Pavelka, který si chce proto natáčení co nejvíce užít.

„Já s oblibou říkám, že západní super korektnost nás možná zabije víc nežli soudruh Putin. Myslím si, že si lidé u Vyšehradu mohli vydechnout, protože byl za čárou, a přesto bylo vidět, že je to legrace, nadsázka a že to nikoho neuráží,“ myslí si Ployhar.

O správném směru humoru je přesvědčený i Jan Komínek, jeden z filmových členů fotbalového týmu. „Já to miluju. Vždyť to jsme my, Češi, my si děláme srandu ze všeho a vždycky budeme, a to nás drží naživu. Kdyby to tak nebylo, tak jsme suchaři, a to my nejsme,“ komentuje českou náturu.

A fotbaloví fanoušci podle něj díky filmu konečně zjistili, jak to vlastně ve vrcholovém sportu chodí.

„Lidé tuší, jak to je, ale myslím si, že v Lavim je to docela hezky ukázané. A kolikrát je realita v některých oblastech ještě horší,“ tuší. Pro hereckou branži to prý platí obdobně, jak zjistil.

Jakub Štáfek, představitel hlavní postavy Laviho a spolurežisér snímku, podle jeho hereckých kolegů dostává i zprávy od rodičů o tom, že ze sebestředného a problematického Lavického dělají pro své děti „odstrašující případ“.

„Na něm můžou ukázat svému synovi: ‚Podívej se, když budeš brát drogy a budeš se flákat, jak blbě můžeš dopadnout.‘ Takže mu děkovali, že je to takový otřesný vzor pro mladé, že tudy cesta nevede,“ reprodukuje Ployhar.

Ten už se coby trenér z Vyšehradu vžil lidem nesmazatelně do paměti. „Já s oblibou říkám, že můžu natočit nebo odehrát v divadle cokoliv, ale navždy pro jednu generaci zůstanu Mrázkem ze seriálu Redakce a v současné době pro ty mladé už neexistuje nic jiného než trenér Žloutek,“ potvrzuje.

I postava Lucie k herečce Krausové přilnula. „Já mám Lucku moc ráda, je prostě příjemně naivní, dobrá, není zlý člověk, nikomu by záměrně neublížila, ale tím, jak je naivní, neohrabaná a vlastně trochu hloupější a ne moc šikovná, tak se jí dějí specifické situace, které řeší svým specifickým způsobem, a to je na ní vtipné, to mě a diváky na ní baví,“ vysvětluje.

Rešerše skutečných fotbalových manželek, u kterých by se mohla pro tuto roli inspirovat, si nedělala.

„Ono to nějak s tou Lucií šlo samo, někde to je ve mně zasuto, aniž bych o tom věděla,“ směje se. Přispěly k tomu podle ní i kostýmy, vesměs odvážné sexy oděvy a vysoké podpatky, a výrazné líčení.

„Letos mi přibyly ještě diamantové nehty, na ty bych ráda upozornila, s těma hodně hraju. Já osobně bych nebyla takhle odvážná, nedokázala bych to takhle crazy pojmout, ale ono vám to tu postavu vytvoří a já mám ráda, když má člověk při roli masku, baví mě se proměňovat,“ říká.

K fotbalu a fotbalovému prostředí ale vůbec žádný vztah nemá.

„Já jsem úplně mimo, fotbal nesleduju, ani jsem ho nikdy nehrála. Jsem velmi špatná v jakémkoliv míření na něco, i vybíjená ve škole pro mě byl problém. To fotbalové prostředí znám jen z Vyšehradu,“ přiznává na závěr opět se smíchem.