Článek
„Film je film, vypráví filmovým jazykem příběhy, které jsou emočnější než realita,“ říká Martin Groman, autor knihy Kriegel – Voják a lékař komunismu.
Podobný přístup s sebou tedy podle něj přináší jisté úpravy historické reality: „Nemluvím proti filmu, jen ukazuju, co může historik zjistit o dané postavě, co může doložit.“ Nepochybuje přitom, že každý podobný film je cenný, protože vede k poznání historie, skutečných postav: „Kdyby si z toho diváci odnesli to, že po zádech idealistů k moci často vystoupají bezskrupulózní pragmatici, bylo by to do budoucna dobré.“
Pozor, následující shrnutí obsahuje spoilery.
Haličský Žid?
Za nedoložený v Muži, který stál v cestě považuje mimo jiné výrok, v němž Sověti Kriegla označují hanlivě přezdívkou „haličský Žid“.
Souvisela s jeho původem a měl ji vyslovit ukrajinský šéf komunistické strany Petro Šelest. V roce 1968 se účastnil četných jednání mezi představiteli obou států, včetně toho „slavného“ v Čierné nad Tisou. Právě na něm měl výrok zaznít.
Raději mám idealisty než cyniky. Martin Groman napsal knihu o Františku Krieglovi
„Tento moment je sice v mnoha filmech, memoárové literatuře, ovšem problém je, že když projdete paměti, které sepsali přímí účastníci jednání, má to v nich jen Alexander Dubček,“ zmíní Groman.
Nic podobného není podle něj ani v Krieglových zápiscích, které si v Čierné dělal. Navíc zmínka o „haličském Židovi“ se objevuje ve vzpomínkách jeho pamětníků i s jinou datací, někteří ji přičítají dokonce Alexeji Kosyginovi (předseda Rady ministrů Sovětského svazu - pozn. red.) … „Lidská paměť je nestabilní,“ podotýká Groman.
Kde byla Riva?
Film vedle moskevských jednání zachycuje také to, co se dělo s manželkou Františka Kriegla Rivou v Praze. Schovává se před okupanty v pražské Thomayerově nemocnici, kde její muž skutečně pracoval jako primář a kde ji následně vypátrá KGB.
Je poté bita, musí zatelefonovat muži do Moskvy a nutit ho Moskevský protokol podepsat. Jenže ani to není pravda. Kriegel samozřejmě předem odhadoval, co se může stát – jako čelní komunista byl jeden z těch, který v únoru 1948 pomáhali Sovětům ovládnout ČSR – proto Rivu ukryl jinde. V pražské Nemocnici pod Petřínem.
KGB tedy jeho Rivu nenašla. Zůstala v bezpečí až do manželova návratu z Moskvy.
Konzultovat s Rivou podpis?
Skoro jisté tak je, že Kriegel svůj odpor k Moskevskému protokolu s ženou nijak nekonzultoval. Ani, vzhledem k okolnostem, nemohl. Svědčí o tom mimo jiné dopisy z 26. srpna 1968, v nichž se Riva ptá prezidenta Ludvíka Svobody a sovětského velvyslance Stěpana Vasiljeviče Červoněnka, kde je František Kriegel.
Kdyby věděla, že je v Moskvě, listy by pravděpodobně nepsala.
Vězení se Savčukem?
Filmová licence je i Krieglovo setkání s Genadijem Savčukem ve vězení v Podkarpatské Rusi. Ve snímku patří k těm, kteří mají Kriegla ohrozit na životě. Potkat se měli již za občanské války ve Španělsku (1936-1939 - pozn. red.) jako interbrigadisté…
„Ve skutečnosti Kriegel skončil spolu s Dubčekem nejdřív v Lehnici, odsud je odvezli na Podkarpatskou Rus, až pak do Moskvy,“ upřesňuje Groman s tím, že scéna setkání bývalých přátel ze Španělska je ovšem velmi funkční, silná.
Navíc Kriegel se skutečně po svém zadržení v noci z 20. na 21. srpna 1968 s jedním z interbrigadistů podle všeho setkal. Byl mu přidělen jako „ochranka“. Nicméně se neznali. Pravdou je, že si zahráli šachy, mluvili spolu španělsky.
Měli informace z Prahy?
„Zpočátku byli českoslovenští politici absolutně bez informací. Nevěděli, co se děje v Praze,“ shrnuje další zlomové momenty filmu Groman. Podle něj se tedy Kriegel rozhodoval sám, co (ne)udělá, a hlavní problém v podpisu Moskevského protokolu viděl v tom, že nemá jakoukoli politickou pravomoc to udělat. „Neřešil, co je morální, nebo nemorální. Považoval to politicky za nemožné,“ podotýká.
František Kriegel
- 10. dubna 1908 – 3. prosince 1979.
- Významný lékař, politik, člen KSČ, představitel Pražského jara a signatář Charty 77.
- Narodil se v židovské rodině v Haliči. V Praze vystudoval medicínu, působil jako lékař ve španělské občanské válce nebo ve válce v Číně. Po návratu v roce 1945 se stal vysokým představitelem Komunistické strany Československa.
- V únoru 1948 se podílel na převratu ve funkci zástupce velitele Lidových milicí. V letech 1949–1952 působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Kvůli židovskému původu byl poté z funkce odvolán.
- V 60. letech odjel na Kubu jako poradce při budování socialistického zdravotnictví. Po návratu získal Řád práce, stal se poslancem Národního shromáždění a předsedou Národní fronty, následně působil v předsednictvu ÚV KSČ.
- V srpnu 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy byl unesen s ostatními československými komunistickými představiteli do Moskvy, kde jako jediný nepodepsal tzv. Moskevský protokol. Po návratu byl ze svých funkcí postupně odvolán, z KSČ vyloučen a po zbytek života byl pronásledován.
- Po vzniku Charty 77 se stal jejím signatářem. Nadace Charta 77 od roku 1987 na jeho počest uděluje Cenu Františka Kriegla za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody.
Anketa
RECENZE: Muž, který stál v cestě. Dlouhé řeči mužů v nehezkých oblecích
Putin stejný jako Brežněv. Muž, který stál v cestě se natáčel i v Buči
Může se vám hodit na Firmy.cz: Kina