Jenna Ortega: Mívala jsem opakující se noční můry o Beetlejuicovi

Vzpomínáte si na to, jak jste poprvé viděla film Beetlejuice?

Přesně vám to neřeknu. Procházel totiž mým dětstvím, objevoval se v něm opakovaně.

Pamatuji si taky na to, že když jsem byla menší, bála jsem se opravdu všeho kolem sebe. Mívala jsem proto i opakující se noční můry o Beetlejuicovi. Pravidelně se mi zjevoval. Měla jsem v pokoji palandu a on se houpal mezi jejími patry a nabízel mi šťávu z hroznů.

Nakonec jste se stala součástí jeho legendárního příběhu. Jak jste se k roli dostala?

Tim se se mnou jednou chtěl setkat. Už jsme se takhle nějakou dobu scházeli kvůli druhé sérii Wednesday, takže když mě požádal o další schůzku, myslela jsem si, že půjde zase o tenhle seriál. Přinesla jsem si proto s sebou sešit plný svých nápadů. No a on mi dal jiný scénář – k Beetlejuice Beetlejuice. Řekl mi: Jestli máš zájem, tak se na to podívej. Pokud ne, nic se neděje. Nedělej si s tím starosti.

Co vy na to?

Scénář byl opravdu, opravdu vtipný. Vzpomínám si ale, že jsem přece jen zaváhala, protože Beetlejuice je klasika klasik. V takovýchhle případech nechce nikdo nic pokazit…

Bylo navíc znát, že Timovi na všem velmi záleží, že film chce dělat řadu let. I proto jsem roli Astrid nakonec moc ráda vzala. S vidinou, že budu natáčet s ním to, co miluje.

Je to vaše druhá spolupráce s ním, po Wednesday, jak jste zmínila. Osvědčila jste se?

Řekla bych, že je to stále stejné. Pokud vám Tim věří, obsadí vás. Nechá vás dělat to, co chcete dělat, ve špatném i v dobrém slova smyslu. Přitom vás ale pevně vede tam, kam potřebuje on. V tomhle případě byl obzvlášť kreativní.

Co scénář. Zaujal vás hned?

Ano. Poté, co schůzka s Timem skončila, sedla jsem si se scénářem na kameny na pláži. Tehdy byla zima, ač svítilo slunce, bylo poměrně chladno. A já se v tomhle počasí začetla do příběhů všech postav, na nichž jsem vyrůstala, které znám celý život. Bylo mi přitom krásně.

Pamatuji si, že jsem se cítila až nostalgicky, do čehož vstupovaly další pocity: čisté štěstí a nadšení. Už při čtení scénáře jsem věděla, že bez ohledu, jestli do filmu (ne)půjdu, bude dobrý.

Jak se vám líbí Winona Ryderová v roli Astridiny matky?

Winoně fandím už hodně dlouho. Myslím si, že dělala ty nejúžasnější filmy, které jsem kdy viděla. Mám dokonce pocit, že když podobný snímek vidím, ona se v něm jednoduše objeví. Už mě to ani nepřekvapuje…

Při natáčení Beetlejuice Beetlejuice následně patřila mezi mé nejmilejší spolupracovníky. A nejen při něm. Naučila mě spoustu věcí. Je tak obětavá a zranitelná, prostě opravdu dobrý člověk. Jsem ráda, že nás konečně práce svedla dohromady. Doufám, že se nám to ještě podaří.

Astrid je v pokračování slavného titulu stejně stará jako její máma Lydie v momentě, kdy se s ní diváci prvně setkali. Teď komunikuje znovu s duchy. Kde bude podle vás vaše Astrid za zhruba 20 let?

Za dvacet let bude aktivistka a filantropka zachraňující deštné pralesy. A tak trochu hippie!

Zůstaňme u snění. Kdybyste mohla na půdě vlastního domu objevit model podobně (ne)dokonalého světa. Kam by vás zavedl?

K Alence, do říše divů a zázraků. Tenhle příběh mě vždy hodně bavil. A chtěla bych, aby mě Alenka s sebou vzala do králičí nory.

Pojďme k Beetlejuicovi, k portálu, který otevírá sféru posmrtného života. Dejme tomu, že jím můžete projít. Jak by podle vás vypadal tamní svět?

Nemůžu ho popsat jinak než Tim. Jeho Beetlejuice se mi v dětství vryl do paměti tak, že se můj mozek odmítá vydat jinam!

Rozhovor vznikal v rámci propagace snímku, který jde do českých kin 5. září. Novinky a Právo na něj mají pro český trh exkluzivitu.