Článek
Cina v seriálu ztvárňuje mladého nadějného vědce Vojtu Beka, který je odborníkem na myší mozky. Je přesvědčen, že jednou dokáže, že paranormální jevy existují, ale zatím se mu to moc nedaří.
Co vy a paranormální jevy?
Od malička mě to hodně zajímalo. Měl jsem takovou knížku, kde byly Poltergeist 3, UFO a spousta podobných věcí. Ale mám pár takových, dá se říct, trochu duchařských zážitků. S nějakou energií, kdy cítíte, že nejste sami, nebo je najednou něco trošku jinak.
A pak mám takové celkem duchovní zážitky, které si ani nepotřebuju nějak vysvětlovat, nepotřebuji vědět, co za nimi stojí. Jsou hodně spojené s přírodou nebo s určitými místy. Jsou to osobní životní momenty.
Jak se vám hraje v seriálu?
Skvělý základ udělali scenáristé Miro Šifra s kolegyněmi Lucií Vaňkovou a Marií Starou. No a my se snažíme to nějak naplnit spolu s režiséry Matějem Chlupáčkem a Michalem Samirem.
Pro mě je velké setkání s Jirkou Macháčkem, na jehož roli ve filmu Samotáři jsem vyrůstal. A teď se tady potkáváme. Já v roli mladého nadšeného čerstvého pracovníka výzkumného ústavu a on hraje člověka, který v něm pracuje celý život a vlastně tu práci nemá zas tak úplně rád. Náš vztah se postupně vytváří. Hrozně mě to baví.
Jak se vám líbí oslovování soudruhu? Vy jste tu dobu nezažil.
No, je to zvláštní. Myslím, že se pohybujeme v nějaké hezké nostalgii. A nesoustředíme se tady tolik na to, jaká ta doba opravdu byla. Jak byla hrozná a kolik lidí zničila. Pracuje se tady s tím s nadsázkou.
Vlastně i estébáci, které hrají Anička Fialová a Leoš Noha, jsou dost zábavné figurky. Možná poprvé se v české kinematografii objeví sympatický estébák. Takže je zábavné oslovovat se soudruhu a mít na sobě dobové oblečení. Ale zatím je prostě to, že ta doba, buďme rádi, je pryč a snad už se nikdy nevrátí.