Hororová Týna: Upír Nosferatu znovu ožívá. Co jste nevěděli o hororové klasice z dvacátých let

Německý realitní agent Thomas Hutter vyráží do Transylvánie za hrabětem Orlokem na jeho starobylý hrad obklopený karpatskými kopci. Mají spolu uzavřít smlouvu o koupi šlechticova nového sídla v přístavu Wisborg, kde Hutter žije s novomanželkou Ellen.

Zatímco Ellen netrpělivě čeká na mužův šťastný návrat, sužují ji opakované noční můry. V jejích děsivých přeludech se ukrývá klíč k odhalení Orlokova hrůzného tajemství, totiž že je upírem s nekalými úmysly, jenž do jejich domovského města nepřinese nic než zmar…

Nosferatu je Orlokovo přízvisko mezi rumunským prostým lidem. Jde přitom o odvozeninu tamního archaického výrazu nesuferitu, což v doslovném překladu znamená nesnesitelný.

Filmové studio Prana Film, jež stojí za Upírem Nosferatu, muselo kvůli hrozícímu porušení autorských práv dědiců spisovatele Brama Stokera, který zemřel v roce 1912, pozměnit jména postav. Z Drakuly se tak stal Orlok, z Miny a Jonathana Harkerových jsou ve snímku manželé Hutterovi.

Tím však rozdíly mezi knižní předlohou a filmem nekončí. Orlok kupříkladu vypitím krve své oběti nestvoří dalšího upíra, jako je tomu také třeba ve Stmívání od Stephenie Meyerové, ale přímo ji tím zabíjí.

Pokud je vystaven dennímu světlu, zahyne. Drakulovi je pobyt na slunci naopak pouze nepříjemný, nikoli smrtelně nebezpečný.

Když si detailně prohlédnete vzezření hraběte Orloka, jehož nezapomenutelně ztvárnil Max Schreck, možná si všimnete, že odpovídá dobovému vyobrazení Židů na antisemitských karikaturách. Má totiž zahnutý nos, velkou plešatou hlavu a dlouhé prsty na rukou, které připomínají drápy.

Orlok navíc do fiktivního Wisborgu zanáší morovou nákazu. Jejími původci jsou, jak známo, krysy. Právě k těmto hlodavcům byli Židé v historii připodobňováni.

V roce 1922 se Německo, odkud tvůrci pocházeli, pomalu vzpamatovávalo z porážky v první světové válce a masivních reparací, jež vedly k silné ekonomické krizi. Trauma z neblahého osudu země se rovněž odrazilo v temném nádechu filmu.

Producent Albin Grau, který byl odvelen na srbskou frontu, se tehdy setkal s farmářem, jenž mu tvrdil, že jeho otec byl nemrtvý upír. Schreck kvůli válečné zkušenosti podle svědectví trpěl posttraumatickou stresovou poruchou. Jednou údajně prohlásil, že žije ve vzdáleném nehmotném světě.

Kromě německých lokací se film z velké části natáčel na Slovensku. Ve scénách, které zachycují Transylvánii neboli Sedmihradsko, je možné rozpoznat tatranské štíty nebo údolí Vrátná dolina v Malé Fatře. Orlokovým sídlem je potom Oravský hrad.

Nevšední reklamní kampaň, jež předcházela filmové premiéře na jaře 1922, zahrnovala vedle obvyklých formátů také různé tematické eseje. V jedné z nich producent popisoval způsoby léčby takzvaného vampyrismu.

Upír Nosferatu má dodnes nezpochybnitelný dopad na popkulturu. Postava Orloka se dokonce opakovaně objevila v animovaném seriálu SpongeBob v kalhotách.