Hororová Týna: Nemáte rádi pohádky? Dejte si vánoční horory

Štědrý večer je čas, kdy bývají blízcí pohromadě. Protagonistka filmu ho ovšem tráví bez manžela, jenž zahynul při nedávné autonehodě, kterou ona jako zázrakem v pokročilém stadiu těhotenství přežila. Má navíc pouhý den před plánovaným porodem, když do jejího domova vtrhne vetřelkyně, s níž má společného víc, než by tušila.

Snímek tvůrčí dvojice Alexandre Bustillo a Julien Maury spadá do kontroverzního subžánru New French Extremity, jenž se vyznačuje explicitním násilím. Překvapí množstvím prolité krve, neotřelými „lekačkami“ a myšlenkovým přesahem tematizujícím sílu mateřství a touhy po pomstě.

Malí sourozenci poněkud neochotně odjíždějí oslavit Vánoce na odlehlou chatu se svým tátou a jeho novou přítelkyní v podání Riley Keoughové, mimochodem vnučky Elvise Presleyho, kvůli jejichž mileneckému poměru matka dětí spáchala sebevraždu. Nálada je nucená a čím dál vypjatější poté, co vyjde najevo, že macecha byla členkou podivné náboženské sekty.

Klaustrofobický horor režijního tandemu Veronika Franzová a Severin Fiala chytře stupňuje napětí do nejzazších mezí, přičemž tak činí skoro výhradně dialogy. Spolu se zápornou postavou, jež je z náhlých nevysvětlitelných událostí na pokraji nervového zhroucení, těžce vydýchává dění na plátně i divák.

Čtyři roky před premiérou filmu Halloween, který je považován za zakladatele podžánru slasher neboli hororu se sériovým vrahem, vznikl podobně laděný snímek, jenž měl na svého nástupce nepopiratelný vliv. Režisér Bob Clark v něm pracuje s městskou legendou o náctileté chůvě čelící děsivým telefonátům od volajícího, jenž se nachází ve stejném domě jako ona.

Ačkoli je dnes Halloween daleko slavnější a na jeho co do strašidelnosti slabšího předchůdce se tak trochu pozapomnělo, stojí za vidění už jen kvůli zmíněné inspiraci, možnosti srovnání obou děl a koneckonců i zasazení do svátků klidu a míru. V letech 2006 a 2019 se dočkal dvou předělávek, ty ale kvality původní verze nedosahují.

Velká rodina se sdružuje na venkově, aby prožila příjemný silvestr. U všech přítomných dětí však zničehonic propuká zvláštní choroba. Ta u nich způsobuje nejenom nevolnost, ale i znepokojivě agresivní chování. Jeho terčem jsou racionální rodiče, kteří si odmítají připustit, že by na ně vlastní potomci mohli vztáhnout ruku.

V nízkorozpočtovém snímku v režii Toma Shanklanda se můžete těšit na odpudivou tělesnost, otevřené zlomeniny kostí a obecně na neprávem opomíjenou připomínku body hororových klasik režiséra Davida Cronenberga. Odkaz na jeho Mláďata z roku 1979 je zřetelný.

Francouzští filmaři patrně mají něco proti Vánocům, jelikož se v tomto období odehrává další pozoruhodný zástupce New French Extremity s trochu laciným českým distribučním názvem. Originální titul Dead End lze přeložit jako slepou ulici, na níž se přeneseně ocitá čtyřčlenná rodina mířící autem ke štědrovečerní tabuli.

Na prázdné silnici se příbuzným zjeví záhadná dívka oděna v bílém, která svírá novorozeně. Od této hrůzné chvíle se zdá, že z pusté cesty není úniku. V hereckém obsazení se skví Ray Wise, incestní vrah ze seriálu Městečko Twin Peaks. Inspirace vizionářskou tvorbou jeho strůjce Davida Lynche se u počinu Jeana-Baptista Andrey a Fabriceho Canepy nedá popřít.

Kontroverzním hitem letošní přehlídky v Cannes i Karlových Varech se stala hororová novinka francouzské režisérky Coralie Fargeatové. Už ve svém celovečerním debutu, akčním thrilleru Pomsta z roku 2017, naznačila, že se nebojí, či že si přímo libuje v explicitních tělesnostech na plátně.

Majitelé slabších žaludků budou při sledování Substance patrně odvracet zrak při opakovaných detailních záběrech na vpichy jehly, zašívání stehů nebo mořské plody rozpadající se mezi zuby úlisného producenta televizního pořadu, z něhož je na hodinu propuštěna stárnoucí protagonistka v podání skvělé Demi Moore. Její mladší, přitažlivější a suverénnější já ztvárňuje neméně výtečná Margaret Qualleyová.