Hororová Týna: Lynchův film o Marilyn Monroe by měl punc podivnosti, míní americký publicista

Kdyby David Lynch zkraje devadesátých let natočil zamýšlenou biografii o Marilyn Monroe, nejspíš by nikdy nevzniklo Městečko Twin Peaks. Jak by podle vás vypadal jeho film o této tragicky zemřelé herečce?

Scénář k němu existuje, napsal ho Mark Frost (spoluautor Městečka Twin Peaks – pozn. red.) a David Lynch jej měl režírovat. Film se měl původně držet faktů o jejím životě a kariéře, od čehož dvojice nakonec upustila a udělala fikci.

Tato verze se mi zdá dost přímočará, ale jak známo, Lynch na place často improvizuje, takže kdo ví, jaký by byl výsledek. Film o Marilyn Monroe by podle mě měl punc Lynchovy podivnosti. Stal by se něčím mezi Zběsilostí v srdci a Městečkem Twin Peaks.

Fanoušci seriálu přibývají i čtyřiatřicet let po premiéře. V čem spočívá jeho nadčasová přitažlivost?

Diváci se na seriál napojují z rozličných důvodů. Má dost svérázný humor i postavy. Poutavá je také mytologie spojená s tajemným padouchem Boba a dalšími bytostmi z Černého vigvamu (místo temných sil – pozn. red.), o níž se dá diskutovat donekonečna.

U amerického publika nesmírná popularita rychle vyhasla. První řada byla hit, se druhou sérií to šlo z kopce. Seriál má však dodnes oddané příznivce, kteří v USA organizují tematické festivaly.

Duch zabité hrdinky Laury Palmerové na konci druhé řady prohlásí, že se s agentem Dalem Cooperem znovu setká za pětadvacet let. Lynch s Frostem dostáli jejím slovům, když v roce 2017 uvedli třetí sérii s podtitulem Návrat. Věřil jste, že se jim povede seriál obnovit?

V roce 1992, kdy měl premiéru komerčně neúspěšný film Twin Peaks: Ohni, se mnou pojď (dějově předchází první řadě seriálu – pozn. red.), bych tomu vůbec nevěřil. Sám Lynch byl tenkrát přesvědčený, že jím seriál v podstatě pohřbil.

Mezitím se však rozmohl internet a později streamovací platformy, díky čemuž se obnovila například Akta X. Když jsem se pak dozvěděl o třetí řadě Městečka Twin Peaks, velké překvapení to pro mě nebylo.

S Frostem jste strávil spoustu času, společně jste stvořili knižní rozhovor. Dostal jste se obdobně blízko i k Lynchovi?

Bohužel jsem se s ním nikdy osobně nesetkal. O Lynchovi existuje mnoho knih. Z mého pohledu je nejlepší sbírka rozhovorů Lynch on Lynch z pera Chrise Rodleyho, která pro mě představuje směrodatný zdroj informací. Především kvůli této publikaci jsem posléze oslovil Marka, jestli bychom neudělali něco podobného. O Lynchovi se psalo dost, o Frostovi naopak skoro vůbec.

Jaká je osobnost Marka Frosta?

Je velmi bystrý, sečtělý, a tak trochu samotář. Vždycky říkává, že by nejraději seděl samotný v místnosti a jen psal. Koneckonců režíroval jednu jedinou epizodu Městečka Twin Peaks, režii totiž vnímá jako přílišnou zodpovědnost.

Mark je zkrátka mistr slova, zatímco David je hlavně vizuální umělec. Kvůli svým rozdílným přístupům se poněkud neshodli u Návratu. Mark jej chtěl udělat srozumitelnější, David zase proslul výrokem, že život nedává smysl, tak proč by měl mít logiku film. Jejich spolupráce je přesto Markovým dosud nejúspěšnějším projektem.

Jednu ze svých knih jste zasvětil dosud nevyřešené vraždě Hazel Drewové z roku 1908, která inspirovala hlavní linku seriálu. Jaké paralely mezi okolnostmi skutečného zločinu a dějem Městečka Twin Peaks jste objevil?

Zájem o vraždu Hazel Drewové se týká čistě Marka. Zločin se stal na severu státu New York, kde v dětství trávil letní prázdniny u babičky. Ta nechtěla, aby se on ani jeho bratr Scott po nocích toulali v lese, a tak jim napovídala, že v něm straší duch této dívky.

Paralel je každopádně vícero. Hazel bylo dvacet let, když ji zavraždili, Laura Palmerová zemřela v sedmnácti. Stejně jako Hazel měla spoustu tajemství, lidé ani jednu v podstatě neznali.

Po seriálové Lauře zůstal deník, po skutečné Hazel posmrtně uveřejněné dopisy, z nichž je patrné její charisma, které má i Laura. Obě byly považovány za krásné a záhadné.

Městečko Twin Peaks se odehrává ve státě Washington, kde se i natáčelo, a to převážně ve městech North Bend a Snoqualmie blízko Seattlu. Navštívil jste tyto lokace?

Byl jsem tam asi před pěti lety. Šel jsem se podívat do bistra Twede’s Cafe, které má v seriálu název Double R, a také na most, přes nějž v pilotní epizodě přechází zraněná Ronette Pulaskiová, a na The Bang Bang Bar, známý pod přezdívkou Roadhouse. Hotel Salish, seriálový Great Northern, má obchod s tematickými suvenýry.

Všechna tato místa nepokrytě žijí ze slávy Twin Peaks. Na druhou stranu jsou to malá města, tak proč ji nevyužít. Žena, která vlastní dům seriálové rodiny Palmerových ve městě Everett, v něm za poplatek pořádá prohlídky. Dokonce se krátce objevila v závěrečném dílu třetí řady.

Po celém světě zlidovělo označení lynchovské. Jak chápete jeho význam?

Má osobní definice souvisí s filozofickým konceptem tísnivého údolí. Věci, které by nám měly být dobře známé, Lynch prodchne zvláštnostmi, až nakonec nechápete, co se děje.

Teorii aplikuje třeba na dvojníky nebo časové roviny. Modrý samet i Twin Peaks se mají odehrávat v osmdesátých letech, výprava ale působí jako z padesátých let, čímž mate diváky. Hodně také pracuje se zvukem, který je v určitých scénách velice zneklidňující.

Které z Lynchových děl pokládáte za vůbec „nejlynchovštější“?

Lynch ve své nejčistší formě je pro mě jeho debut Mazací hlava a zatím poslední film Inland Empire. Ten jsem viděl snad desetkrát a pořád nemám potuchy, o čem je.