Článek
Greenová v něm hraje astronautku Sarah, která se připravuje na roční pobyt na oběžné dráze a jako jediná žena ve vesmírné misi Proxima podstupuje psychicky a fyzicky náročný trénink. Kromě toho pečuje o sedmiletou dcerku Stellu, a i když se snaží v práci podávat pořád stoprocentní a soustředěný výkon, s blížícím se odloučením je to čím dál složitější.
Co vás při četbě scénáře Proximy zaujalo nejvíc?
Originalita. Dobývání vesmíru tu slouží jako kulisa, jakkoliv je to samo o sobě přitažlivé prostředí. Kromě toho je ale film i velmi věrohodným, dojemným a navýsost lidským a moderním příběhem, který ukazuje vnitřní zmatek ženy rozpolcené mezi nadšením pro práci a lásku k dceři. To napětí a vnitřní konflikt mě naprosto uchvátily.
Jak jste se na roli astronautky připravovala?
Důkladně, protože, pokud vím, v žádném jiném filmu se neukazují přípravy před odletem astronautů tak realisticky. Režisérka Alice Winocourová mě velmi pečlivě provázela přípravnou fází, dávala mi knihy, seznámila mě s astronautkami jako Samantha Cristoforetti a Claudie Haigneré. Obě to jsou výjimečné ženy, pionýrky v mužském světě, které se se mnou velmi ochotně podělily o své zkušenosti a vyprávěly mi o svých pochybnostech a osobních překážkách. To, že jsem sama žena a že mě režírovala žena, dalo našim setkáním zvláštní sílu.
Hraje ve filmu nějaký skutečný astronaut?
Objevuje se tam francouzský astronaut Thomas Pesquet, který nám také radil s některými technickými aspekty. S Alicí jsme ho překřtily na „našeho kmotříčka“. Navíc se mi dostalo té cti, že jsem mohla navštívit Evropskou kosmickou agenturu v Kolíně nad Rýnem a ruské Hvězdné městečko, což je fascinující zařízení: plnohodnotné město zasvěcené výhradně vesmírnému průzkumu.
Jak jste s Alicí a vaší filmovou dcerou Zélií Boulantovou pracovaly na osobním, ženském a mateřském aspektu vaší postavy?
Musím přiznat, že jsem před Zélií nejprve cítila jistý ostych. Několikrát jsme se sešly už před natáčením, abychom si vytvořily pocit vzájemné důvěry, opravdové pouto. A čím více jsme zkoušely, tím více jsme se na sebe dokázaly napojit. Zélie je nádherná duše s úžasnou představivostí a velkým smyslem pro humor.
Milující matka s dcerou v Proximě.
Která část práce pro vás byla nejobtížnější?
Možná snaha sladit bojovný aspekt mé postavy, jež čelí velmi maskulinnímu, soutěživému světu, s mateřskou něhou. Přesně to je přece údělem mnoha dnešních žen snažících se skloubit kariéru s rodinným životem a obojímu se oddat stejnou měrou!
Vnímáte Proximu jako feministický film?
V tom smyslu, že upozorňuje na odvahu ženy, která si troufá jít za svou vášní, ho tak vnímám. Ještě pořád je tabu přerušit na rok péči o dítě, abyste si splnili své sny. To mohou jen muži, a i tak…
Jaká byla spolupráce s ostatními mezinárodními hvězdami: Mattem Dillonem, Larsem Eidingerem a Alexejem Fatějevem?
Matt se díky své majestátní mužné postavě na roli Mika dokonale hodil. Všichni jeho herečtí kolegové se s ním na place okamžitě cítili velmi uvolněně. Do role mého bývalého manžela hledala Alice nějakého německého herce. Larse jsem viděla v pár filmových produkcích v režii Thomase Ostermeiera, tak jsem ho Alici navrhla. Měli jsme štěstí, měl zrovna čas. Patří mezi nejlepší herce, co znám. Jsem jeho velkou fanynkou.
Alexej bohužel nemluví moc anglicky, ale je to velmi přátelský, ryzí a skromný člověk. Všichni Rusové, co s námi na tomto projektu pracovali, byli neuvěřitelně srdeční a přívětiví.
Změnil se nějak díky natáčení ve skutečných prostorách ESA a na Bajkonuru v blízkosti skutečných astronautů a vědců váš pohled na výzkum vesmíru?
Díky práci, kterou děláme, můžeme objevovat neuvěřitelné světy. Během natáčení, které probíhalo v reálných lokacích, jsem byla výcvikovým střediskem pro astronauty v kolínské pobočce ESA a v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy a základnou Bajkonur, odkud startují rakety, naprosto fascinována. Je to úžasné prostředí spojující lidi a technologie při zdolávání největší výzvy všech dob.
A zjistila jsem, že jde o práci, k níž je potřeba vášně, odhodlání, mentálních a fyzických schopností dalece přesahujících běžnou normu. Astronauti jsou výjimeční lidé, superhrdinové. „Krev, pot a slzy!“ Jejich sebeobětování – neutuchající překonávání vlastních hranic – ve mně zanechalo hluboký dojem.
Pracovala jste v Evropě, v Hollywoodu i na nezávislých amerických filmech. Neměla jste během natáčení Proximy pocit, že se v ní tyto filmové světy spojují dohromady? Nebo to byla ve vaší kariéře úplně nová zkušenost?
Především bylo velmi příjemné hrát v mateřském jazyce, tedy ve francouzštině, aniž bych potřebovala dialogového kouče, což herci přidává na stresu a omezuje to hereckou svobodu. Ať už je to film s malým, či velkým rozpočtem, pokaždé je to nová a jedinečná zkušenost. Moje práce zůstává nicméně stejná jak před natáčením, během příprav a na zkouškách, tak přímo na place. Tento film patří mezi mé nejintenzivnější osobní i profesní zkušenosti.
Eva Greenová
Dcera herečky a později spisovatelky dětských knížek Marlene Jobertové a švédského zubaře Waltera Greena se narodila jako Eva Gaëlle Greenová 6. července 1980 v Paříži. V žilách má alžírskou, švédskou, tureckou a španělskou krev, mluví několika jazyky, obdivuje a sbírá umění, často navštěvuje muzea, ráda skládá hudbu a vaří.
V mládí několikrát změnila školu, poznala francouzský, anglický i americký školní systém, tři roky studovala herectví na škole svatého Pavla v Paříži, absolvovala herecký kurz na Akademii dramatického umění v Londýně a na Newyorské univerzitě získala základní znalosti o režii.
V několika divadelních rolích zaujala Bernarda Bertolucciho, který ji obsadil do filmu Snílci (2003) a odstartoval její filmovou kariéru. Greenová sklidila obdiv jednak za odhalené krásné tělo, ale také za herecký výkon, oceněný nominací na Evropskou filmovou cenu.
Po Bertoluccim přišel další velký režisér: Ridley Scott jí dal roli v historickém eposu Království nebeské (2005), kde hrála po boku Liama Neesona a Orlanda Blooma. Většina scén její Sibylly se sice objevila teprve v rozšířené verzi filmu na DVD, přesto jí zajistila několik zajímavých nabídek. Jednou z nich byla bond girl Vesper Lyndová v Casinu Royale (2006). Stala se tak pátou francouzskou herečkou účinkující ve slavné sérii.
Další role ztvárnila například ve filmech Zlatý kompas (2007), Temné stíny (2012), 300: Vzestup říše (2014), Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil (2014), nebo Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (2016).