Článek
Festival pod jeho vedením od roku 2001 nabobtnal do obřích rozměrů, téměř každoročně přidával nové sekce, takže to byla přehlídka, bohatě podporovaná státem a méně sponzory, měl rozpočet 33 milionů eur, každoročně přivítal více než čtvrt milionu diváků a uváděl na 400 filmů, což je mnohem víc než v Cannes nebo v Benátkách.
Kosslickovo Berlinale bylo zároveň výrazně politicky zaměřeným festivalem, politická témata měla v hlavním programu navrch a nejednou se to odrazilo i ve verdiktu porot.
Když se Kosslick loučil, bylo jasné, že noví ředitelé Carlo Chatrian (umělecký ředitel) a Mariette Rissenbeeková (výkonná ředitelka), kteří předtím vedli festival ve švýcarském Locarnu, přicházejí s jinou, artověji zaměřenou vizí.
Trump by měl strávit zbytek života ve vězení, řekla Sharon Stone
Neměli lehký start, už první ročník byl zejména atmosférou poznamenaný rychle se blížící pandemií, v roce 2021 musel být kvůli covidu festival zrušen a o rok později se ještě naplno testovalo a řadě pozvaných hostů se nechtělo cestovat.
V dalších dvou letech se pak ale ukázalo, že až příliš umělecky orientovaný výběr mnoho pochopení nezískal, až na výjimky rezignoval na účast mezinárodních hvězd, a tak je letošní ročník jejich posledním.
O tom, zda odcházejí zcela dobrovolně, by se dalo spekulovat, nicméně sám Chatrian se nechal už dříve slyšet, že se jeho představy neshodují s výzvami, které před festivalem stojí.
Novou ředitelkou se stane Tricia Tuttleová, americká novinářka, jež v posledních letech řídila filmový festival v Londýně. Podle některých zdrojů byla nepřímo pověřena německou ministryní kultury Claudií Rothovou, aby z Berlinale udělala skutečného konkurenta Cannes a Benátek a zároveň zachovala jeho politický přesah i cit pro artovou kinematografii. Jak se jí to podaří, uvidíme snad už napřesrok. A jak se před porotami dařilo letošním soutěžním filmům, se dozvíme v sobotu večer.