Článek
Pane Hádku, jak dlouho z vás tým maskérů dělal muže ze sedmdesátek?
Na natáčení Volhy jsem přicházel velmi brzy ráno. Jen nasazení paruky trvalo hodinu. Celkově jsem vystřídal tři, protože moje postava Standy Pekárka prochází v seriálu asi třicetiletým časovým obdobím.
Když jsme ho pak potřebovali udělat starším a maskér Martin Valeš mi na obličej lepil silikonové vrstvy kvůli vráskám, seděl jsem u něj v křesle i tři hodiny. Rád bych ale Martinovu práci vyzdvihl. Jeho paruky vypadají skvěle a masky realisticky. To, co dělá, je opravdu umělecká práce.
Jak dlouho si na sebe zvykáte, když se v zrcadle před vámi najednou objeví kdosi jiný?
Zjišťuji, co všechno se dá s maskou a kostýmem udělat. A už nevidím sebe, ale třeba právě Standu Pekárka.
Maskéři říkají, že aby výsledek jejich práce byl po celý natáčecí den dokonalý, tak potřebují, aby se herec k masce hezky choval. Umíte to?
Pokud zůstaneme u paruky, tak už za ta léta asi vím, jak se k ní chovat. Pokud nechci být v maskérně kvůli opravám každou druhou hodinu a chci předejít tomu, aby na mě maskéři nepatlali víc a víc lepidla, musím tomu taky něco obětovat.
Takže když si chcete o pauze lehnout, musíte si polštářem podložit krk, aby se paruka nepřeležela. Nebo nevnímat ten zvláštní tlak na hlavu, který se při nošení paruky po chvilce dostavuje. A když vás začne hlava pod parukou svědit, to je kapitola sama pro sebe.