Mádlovy Vlny nedostaly od českých kritiků jedinou cenu. Filmem roku vyhlásili Amerikánku

„Dobří filmaři se rodí tam, kde všichni chtějí dělat dobré filmy. Zjevně mám to štěstí žít v čase, kdy veřejnoprávní i soukromé televize podporují tak rozličné filmy, které letos vznikly,“ poznamenal producent Viktor Tauš, který převzal cenu pro film roku a jenž se stal i režisérem roku.

Amerikánka si současně připsala ocenění za filmovou architekturu a návrhy kostýmů v kategorii pro nejlepší audiovizuální počin.

Cenu za nejlepší dokument převzala Klára Tasovská, režisérka snímku Ještě nejsem, kým chci být o fotografce Libuši Jarcovjákové. Poděkovala střihači Alexanderu Kashcheevovi, s nímž nad jejími fotografiemi strávila dva roky ve střižně.

„Film je o tom, jak žít život po svém, nevzdat se a zůstat sama sebou,“ nechala se slyšet Tasovská.

Ocenění za nejlepší scénář získal Eugen Liška za Rok vdovy. „S Rokem vdovy jsme sjezdili mnoho kilometrů a řadu českých měst, kde jsem poznal spoustu kinařů a kinařek. Chci jim všem poděkovat, jsou to velcí nadšenci a srdcaři,“ řekl Liška.

Zároveň vyzval diváky, aby kinosály navštěvovali co nejčastěji: „Jsem přesvědčený, že filmový zážitek nedokáže prostředkovat žádná televizní obrazovka tak jako velké plátno.“

Rok vdovy sklidil cenu i v kategorii pro nejlepší herečku, jíž je očima kritiků představitelka titulní role Pavla Beretová. „Děkuji i Amerikánce. Pro mě to jsou spojené nádoby,“ připomněla i svůj druhý tuzemský film loňského podzimu, v němž se objevila v hlavní úloze.

Cenu za nejlepší herecký výkon obdržel Oldřich Kaiser, který ztvárnil hlavní roli ve volné adaptaci knihy Zahradníkův rok z pera Karla Čapka. „Děkuji režiséru Jiřímu Havelkovi, že mi důvěřoval, že film dokončím a že když mlčím, tak jsem dobrý,“ poukázal na minimum promluv své filmové postavy.

V kategorii Mimo kino zaměřené na televizní projekty uspěla minisérie Metoda Markovič: Hojer. Cenu převzal její scenárista Jaroslav Hruška, který v prvé řadě poděkoval in memoriam titulnímu vyšetřovateli Jiřímu Markoviči. „Kdyby neodžil svůj život tak, jak odžil, asi bychom neměli co vyprávět,“ podotknul.

Objevem roku se stal snímek Od marca do mája. „Film jsme natočili v nemyslitelných podmínkách. Třeba jsme neměli zastoupenou profesi lokačního manažera,“ uvedl režisér Martin Pavol Repka, jenž vyjádřil vděk svým přátelům mimo jiné za pomoc se sháněním lokací.