Díky seriálu Geniální přítelkyně se dvě mladé Italky staly hvězdami

Seriál vyprávějící o komplikovaném celoživotním přátelství vzniká podle populární knižní tetralogie Eleny Ferrante, která vycházela v Itálii v letech 2011 až 2014 a od té doby byla publikována už ve více než třiceti zemích, včetně Česka. Románová série má úspěch jak u čtenářů, tak u literární kritiky, která považuje Ferrante za jednu z nejlepších současných spisovatelek.

Oblíbené literární dílo zároveň provázejí i neutuchající dohady, kdo se skrývá pod pseudonymem Elena Ferrante, včetně spekulací, zda jde skutečně o ženu, či muže, nebo i více autorů.

Svoji skutečnou identitu, kterou tají už od své prvotiny na počátku 90. let, si však Ferrante dokázala uchránit i při natáčení seriálu. Přestože spolupracovala na scénáři a měla rozhodující slovo i v hereckém obsazení, všichni, kdo se na přípravách seriálu podíleli, se museli spokojit s možností komunikovat s ní pouze emailem.

„Mám zájem jen o její literární svět, patřím k těm, kdo nechtějí vědět, kdo to je,“ odráží zvědavé dotazy režisér Saverio Costanzo, který se snaží co nejvěrněji držet literární předlohy a zároveň dává seriálu tvář, která odkazuje na dobové podoby filmu.

Zatímco první série vyprávěla o dětství Eleny a Lily v padesátých letech minulého století, a vztahuje se tedy k syrovému italskému neorealismu, druhá sleduje, jak se z dívek stávají mladé ženy, a zároveň zobrazuje proměnu Itálie v šedesátých letech: všechnu tu snahu dostat se z bídy a zbohatnout, v jejímž čele je však v Neapoli stále zločinecká organizace Camorra, všechen ten prudký vzmach, nové domy s elegantními byty, nablýskaná auta i módu filmových hvězd. Inspiraci k filmovému ztvárnění tentokrát režisér našel ve francouzské nové vlně.

Jakmile se objevila zpráva, že podle knih vznikne seriál, média začala spekulovat, které herečky získají hlavní role. Costanzo však chtěl dosáhnout co největší autenticity, a tak začal hledat hlavně mezi neherci v okolí Neapole. Casting trval osm měsíců a prošlo jím více než pět set dospělých a devět tisíc dětí, žáků a studentů škol. Protože se seriál nenatáčí v angličtině, ale v původním jazyce včetně neapolského nářečí, místo profesionální průpravy se od všech v první řadě očekávalo, že budou mít neapolský přízvuk, nebo ho alespoň dokážou zvládnout. Běžně srozumitelný není ani rodilým Italům – ostatně seriál kvůli tomu doprovázejí titulky i doma, v Itálii.

Dospívající hrdinky Lilu a Elenu, které poutá celoživotní přátelství sycené pocitem blízkosti, ale i vzájemnou rivalitou, hrají Gaia Giraceová a Margherita Mazzuccová. Na začátku natáčení jim bylo pouhých čtrnáct a patnáct let, ani jedna z nich neměla hereckou průpravu a zkušenosti, a Margheritu, představitelku vypravěčky Eleny zvané Lenu, našli filmaři dokonce naprostou náhodou.

Na rozdíl od Margherity se představitelka temperamentní Lily, Gaia Giraceová, chtěla vždycky stát herečkou, i když žádné zkušenosti s hraním před konkurzem také neměla. Roli Lily si prý přála získat od samého začátku. „Zamilovala jsem se do své postavy hned v první scéně, kterou jsem měla na konkurzu zahrát, takže jsem ji chtěla získat za každou cenu,“ řekla dívka Guardianu.

Podobně jako její postava, Gaia přesně ví, co chce. Při prvním setkání s režisérem Saveriem Costanzem tedy sebejistě prohlásila, že jednou bude herečkou. Přesto prý někdy působí překvapivě tiše a stydlivě.

Gaia pochází z malého přímořského města poblíž Neapole a kvůli natáčení se s matkou přestěhovala, aby měla blíž ke štábu. Na rozdíl od ostatních, kteří na konkurzu uspěli, však svoji roli před spolužáky a přáteli zpočátku tajila. Byla to pro ni prý až příliš velká a osobní záležitost.

Říká o sobě, že s postavou Lily ji spojuje nejen temperament, ale taky odhodlání a vnitřní křehkost. Podobně jako Margherita čerpala jistotu od režiséra Saveria Costanza, takže při natáčení 4. a 5. dílu druhé řady, které režírovala Alice Rohrwacherová, náhle ztratila svoji hlavní oporu. „Moje představa o Lile se s tou jeho shoduje, spoléhám tedy na to, že mě případně opraví, když přijdu s něčím, co se té představě nějak vymyká. Byl to i první člověk, který mi věřil. Jeho přítomnost je pro mě zásadní, uklidňuje mě to.“

(Zmíněné dva díly představují zlom v příběhu Lily a Eleny, líčí společně strávené léto na Ischii, kde se už provdaná Lila nečekaně sblíží s Eleninou tajnou láskou, Ninem Sarratorem. Na obrazovce HBO je české publikum uvidí v následujících dvou týdnech, služba HBO Go však už zpřístupnila celou řadu.)

Gaia nespoléhá jen na svou přirozenost, na natáčení se intenzivně připravuje, a ne vše jí jde snadno. Dlouho se trápila například kvůli neapolskému dialektu i tanečním scénám. „Byla jsem tuhá jako prkno. Bylo to beznadějné. Špatné. Musím poděkovat našemu učiteli tance, který se mnou cvičil měsíce,“ řekla.

Prozradila také, že s Margheritou se objeví ještě ve třetí sérii, ale už po třech epizodách je vystřídají starší herečky. „Na postavě Lily pracuji tři roky, vyrůstám s ní a je mi líto, že ji předám někomu jinému. Doufám, že ji bude milovat aspoň zčásti tak jako já,“ dodala.

Na rozdíl od Margherity, která o své případné herecké budoucnosti zatím mlčí, se však Gaia už těší na další práci, která po první velké a úspěšné roli snad brzy přijde.

Margherita by prý na konkurz ani nešla, kdyby filmaři před druhým kolem nedali její mamince leták s pozvánkou. Zúčastnila se ho pak jen proto, že šli i spolužáci, a vůbec netušila, o jakou roli se uchází, protože literární předlohu neznala.

„Nikdy jsem nehrála, vůbec nikdy jsem nic takového nedělala,“ řekla časopisu Vogue dívka, který se prý ještě při natáčení sama sebe ptala, proč ji vlastně vybrali.

Jakmile se začala podrobněji seznamovat s postavou Lenu, usoudila, že s ní nemá příliš společného. Připadalo jí, že Lenu je na rozdíl od ní až moc naivní, klidná a pasivní. Rychle si prý však uvědomila, že jsou si podobné mnohem více, než si myslela: „Lenu je na první pohled plachá a rezervovaná, ale ve skutečnosti má velké odhodlání, disciplínu a odvahu, což jí umožní dostat se z chudoby a změnit svůj život studiem.“ Později si prý ještě uvědomila, v čem spočívá její další velká síla: Lenu s pronikavou bystrostí pozoruje všechno, co se kolem ní děje. A to jí napovědělo i v tom, jak ji má hrát.

Přes ohromný ohlas, s nímž se díky své roli setkává, se však ne považuje za herečku. Za všechno, co před kamerou předvedla, vděčí prý jen režisérovi, který jí pomohl pochopit postavu a naučil ji i navázat kontakt s kamerou a zacházet s výrazem tváře.

Médiím o sobě Margherita příliš neprozrazuje, a dokonce se i vyhýbá sociálním sítím. Na těch zatím vznikly jen falešné účty a stránky.

Může se vám hodit na Zboží.cz: