Atlas ptáků aneb může mít stárnoucí Donutil vše pod kontrolou?

Do hlavních rolí vedle Donutila obsadil také další herecká esa: Elišku Křenkovou, Pavlu Beretovou, Alenu Mihulovou nebo Martina Pechláta a Vojtu Kotka.

Tvoří víceméně rodinu, která – aniž by to dlouho mnozí z nich tušili – vůbec nemá nouzi o peníze. Jenže život není jen o nich, leckdy jej zcela změní láska či nenávist.

Olmo Omerzu a Petr Pýcha, autoři scénáře, psali roli Donutilovi tzv. na tělo. Sám herec to komentuje: „Je to náročná, leč krásná postava.”

Líbí se mu také to, že mu umožnila nahlédnout do způsobu života, jaký nezná: „Je neomezeným vládcem firmy i rodiny a jen těžce se smiřuje s něčím jiným, ale na otázku, co vše se může i takovému člověku stát, dá odpověď až samotný film.”

Olmo Omerzu se netají tím, že se ve svém novém filmu inspiroval v reálném světě, z každodenního života a článků: „V příbězích cizích lidí se soustřeďuji na to, co se mě dotýká. Kladu si otázku, co mě na daném příběhu nebo tématu fascinuje… V poslední době hledám příběhy a témata se silným dramatickým potenciálem.“

Ve svém novém snímku řeší vedle lásky také mezigenerační střety, samotu v moderním světě, která občas vede k neuváženým činům, jež nelze vzít zpět.

Atlas ptáků připravoval delší dobu, protože natáčení přerušila první vlna pandemie. „Tuhle vynucenou pauzu jsem využil k hrubému střihu scén, které se nám podařilo natočit. Po dvou měsících jsme mohli pokračovat a film dokončili,“ podotýká.

Vedle herců tvoří důležitou část filmu také ptáci. Mnohdy komentují události v lidském světě, jinde do něj přeneseně, v podobě přezdívek, vstupují. „Reprezentují jakýsi ironický hlas a pohled shora,“ tvrdí Omerzu.