Článek
Vymýšlel filmové postupy a triky, jejichž kombinací stvořil přelomová filmová díla. V dobách před digitálními efekty a bez počítačů zavedl diváky po celém světě na cestu do pravěku, na měsíc i pod mořskou hladinu.
Životní a tvůrčí cestou filmaře světového formátu a významu nyní diváky provede celovečerní dokument Tomáše Hodana, na jehož scénáři se podílela i Zemanova dcera Ludmila a v němž o inspiraci Zemanovými filmy mluví filmoví mágové jako Terry Gilliam, Tim Burton nebo Koji Yamamura.
Od Bati k filmu
Karel Zeman neměl filmové vzdělání, absolvoval dvouletou obchodní školu a kurs reklamního kreslení a aranžování. Pracoval jako kreslíř a návrhář v reklamních ateliérech, ve třicátých letech jednak ve Francii, jednak u Tomáše Bati ve Zlíně.
Zájem o loutkové divadlo ho přivedl v roce 1943 do zlínského trikového ateliéru, kde jako svůj první film natočil poetický snímek Vánoční sen, který získal v roce 1946 na MFF v Cannes Cenu za nejlepší loutkový film.
Neuvěřitelně tvrdě pracující a nápaditý perfekcionista, který si po celý život uchoval dětské vidění světa jako místa plného záhad a dobrodružství, se všechny složité postupy přitom v ateliérech naučil sám.
Jeho příběh je i příběhem dvacátého století, díky vnitřní upřímnosti a poetice jeho filmy nestárnou: Cestu do pravěku, Vynález zkázy či Ukradenou vzducholoď milují stejně dnešní diváci jako ti, kteří je obdivovali v době jejich vzniku. A to navzdory všem zásahům Jurským parkem i Jurským světem a mnoha vesmírnými příběhy ztvárněnými digitálními technologiemi.
Filmy ve filmu
Dokument Filmový dobrodruh Karel Zeman obsahuje ještě jeden příběh – studenti animace na univerzitě ve Zlíně aktuálně rekonstruují tři Zemanovy filmové scény za použití původních postupů a technologie filmových triků.
Studenti točí scénu stejnou technikou jako Karel Zeman.
Je zajímavé sledovat, jak se počítačová generace vyrovnává s optickými triky a filmovou technikou. Natáčení scény s mamutem z filmu Cesta do pravěku se odehrálo na Fryštácké přehradě po šedesáti letech a účastnili se ho tři původní herci z filmové klukovské party.
„Životopisný film podobného rozsahu jsem nikdy nedělal a byla to pro mě výzva. Poskládat dohromady fakta, nechat promluvit pamětníky, použít ukázky z díla – taková byla pravidla hry. Dokumentarista má spíše sloužit, a ne se moc předvádět,“ říká režisér Tomáš Hodan.
„Nakonec jsem chtěl film ještě trochu oživit, aby nebyl jen přehlídkou výpovědí, které tento žánr z podstaty vyžaduje. Proto jsme dali dohromady studentské štáby, které po šedesáti letech rekonstruují Zemanovy triky, a divák tak pochopí, kolik práce dalo vytvořit jedinou vteřinu filmu. Budoucí animátoři zvyklí na počítače a 3D efekty dostali staré kamery, filmovou surovinu a pastelky. Přesně jako za Zemana.“
Pocta filmařině
„Během natáčení jsme si uvědomili, že vlastně natáčíme poctu filmařině jako takové,“ říká Hodan. „Že se ohlížíme za dvacátým stoletím, které přineslo lidstvu velké zkoušky a příkoří, ale také se stávaly u kin fronty na lístky a o filmech si povídali chlapi v hospodě a ženské v samoobsluhách. Karel Zeman byl průkopník, který dosáhl většího uznání ve světě než doma. Takoví lidé mají můj obdiv. Mrzí mě, že občas nevidíme za kopec za vesnicí.“
Ludmila Zemanová, která se u svého otce učila a do své emigrace v roce 1984 s ním spolupracovala, dodává: „Vše, co jsem se od otce naučila, mě celý život nejen inspirovalo, ale hlavně pomáhalo překonávat někdy i velmi těžké životní situace. Přála bych si proto, aby se náš film stal stejnou inspirací pro všechny mladé diváky na celém světě.“
Současně s tímto dokumentem jde do kin i digitálně restaurovaná kopie Vynálezu zkázy.