Filmové festivaly jsou jako stoly, z nichž padají drobty

Běžně se uvádí číslo 5000, ale k tomu je třeba se hned ptát, co považujeme za filmový festival. Ty velké jako Berlín, Cannes, Benátky, Karlovy Vary nebo San Sebastian nemají téměř nic společného s festivalem někde ve Wisconsinu, který nemá prakticky žádné hosty, je to primárně nástroj k oživení kulturního života ve městě, nicméně označení festival používá, protože zní lépe než slovo přehlídka.

Když jsem v roce 1997 převzal vedení Guest servisu karlovarského festivalu, většina práce probíhala pomocí excelových tabulek, šanonů a papírových krabic. Vše změnilo mé setkání s programátorem Pavlem Kalendou: z původně akreditačního softwaru začal růst systém, který postupně proměnil organizaci festivalu od dnes běžných „maličkostí“, jako je čárový kód na akreditační kartě po propojení všech navazujících činností. V roce 2000 jsme s týmž systémem pomohli rozjet festival v norském Bergenu, a po vlně zájmu z dalších zemí jsme opustili jistoty domova a ve světě pomohli zlepšit organizaci asi dvaceti festivalů včetně Busana, Tribecy nebo Berlinale. V roce 2009 jsem pak s novými partnery založil Eventival. Vzešlo to tedy celé vlastně náhodou z Varů, které mají dnes vlastní skvěle fungující systém.

Dnes má Eventival asi 130 festivalů v 45 zemích včetně Austrálie a je to světově nejpoužívanější software pro organizaci filmových festivalů (ale i jiných audiovizuálních akcí, jako je hudební festival Soundtrack v Poděbradech, Český lev nebo Evropské město kultury). Jednou větou je to nástroj pro správu dat, plánování a organizaci týmových činností, komunikaci s více než 370 tisíci filmaři, kteří přes něj přihlašují filmy a hosty, umožňuje tvorbu filmového programu, itinerářů atd. Má i svou mobilní aplikaci a je propojen s mnoha dalšími filmovými platformami a systémy.

Přirozenou součástí naší práce je konzultační činnost, protože díky množství festivalů, s nimiž spolupracujeme, už dnes není mnoho situací, které bychom nezažili a neuměli řešit. Takže organizátoři vznesou dotaz a my buď odpověď známe, nebo proženeme dotaz naší sítí a dostaneme Eventival je tedy chodící know-how pro pořádání festivalů a podobných akcí.

Zhruba polovina není za svůj rozpočet schopna poskytnout ani zlomek pro nás běžného servisu – systém akreditací, vouchery na hotely, organizace diskusních panelů… Ani nevědí, že by něco takového měli mít, protože jejich organizátoři moc na festivaly nejezdí.

Filmový festival je společenská událost, která oživí město nebo region, kde je určité množství lidí, kterým taková akce chybí. To je úplně jiná pohnutka, než z jakých vznikaly velké festivaly před desítkami let. Je to určitý důkaz konjunktury kultury, lidé ji chtějí mít i ve vlastním městě.

Což je moc fajn, jedinou stinnou stránkou je velké množství špatných festivalů, což umožňuje existenci špatných filmů a špatných filmařů. Je to, jako když postavíte spoustu stolů na sebe a z nich padají drobty. Velké festivaly vybírají z toho nejlepšího, pak to padá na nižší a nižší úroveň a dole je mnoho filmů, které najdou svůj festival, i když je jejich kvalita sporná.

Ne nutně. Spousta lidí se logicky neorientuje v tom, co který festival znamená, a to, že si někdo dá na plakát vavřínový věnec a jméno festivalu, nemusí znamenat vůbec nic.

Uvádí filmy, které na něj zbydou, má slabou dramaturgii, což nemusí znamenat špatný vkus organizátorů. Ti mohou mít dobré záměry i koncept, ale nedaří se jim získat kvalitní filmy třeba jen proto, že se jejich festival koná na špatném místě ve špatné době.

Existují i festivaly tak špatně zorganizované, že člověk přijede na tři noci a dva dny mu trvá, než se zorientuje v tom, co se kde hraje, co se děje. A pak jsou festivaly vlastně falešné: filmaři, kteří chtějí dostat svůj film na co nejvíc přehlídek, zaplatí poplatek a pak se ukáže, že ten festival de facto neexistuje, má sice spoustu cen, ale primární účel je získat peníze za přihlášky. Ale to už je na hranici kriminální činnosti.

Karlovy Vary jsou jedním z nejlépe organizovaných festivalů na světě, protože tam je tým, který ví, co dělá, jejich program je zajímavý a jeho energie neopakovatelná. Mají i skvělý termín – začátek prázdnin. Lidé tam zahájí svoje léto a filmaři jsou fascinováni: režisér se dívá z terasy Thermalu na to ohromné hemžení lidí – a oni se najednou shluknou a jdou do kina. Kde ten pohled zažije?

A je to nejlepší brána ke středo a východoevropským filmům, o čemž svědčí i respekt, který má soutěžní sekce Na východ od Západu. Dnes jsou v regionu ještě další tři větší festivaly – Tallin, Cluj v Rumunsku a Sarajevo, ale Vary jsou zatím kvalitou i prestiží nejdál .