Hlavní obsah

Film o Krylovi připomíná také jeho polskou tvorbu

Dokumentární film Bratříček Karel polské režisérky Krystyny Krauzeové vedle životních osudů legendárního písničkáře zaznamenává i dopad jeho tvorby u severních sousedů v Polsku. Snímek natočený v česko-polské koprodukci přibližuje pro mnohé neznámé události z Krylova života. Do tuzemských kin bude uveden 17. listopadu, tvůrci jednají i o jeho uvedení v polské televizi.

Foto: Artcam

Karel Kryl

Článek

Snímek začíná televizním záznamem oznámení úmrtí Kryla 3. března 1994 a končí zamyšlením nad jeho odkazem pro dnešní dobu. „Vzhledem k tomu, že žijeme v době totální krize zejména hodnot, může být Karel prorokem. Zejména pro toho, kdo si pořádně poslechne jeho texty. Karel je takovou lucernou, která by nám mohla ukázat, kam máme směřovat na naší morální cestě - k pravdě a lásce,” řekla Krauzeová.

Ve snímku kromě českých zástupců (Jan Kryl, Miroslav Kovařík, Jaroslav Hutka, Vladimír Merta, Jiří Černý a další) vyprávějí o svých setkáních s Krylem také polská režisérka Agnieszka Hollandová nebo zpěvák Michał Tarkowski. Snímek obsahuje i množství archivních záběrů ukazujících odlišnost politického vývoje v bývalém Československu a v Polsku. Nechybí záběry z koncertu ve Vratislavi, kde Kryl vystoupil v roce 1989 ještě v době, kdy měl vstup do rodné vlasti zakázaný.

Foto: archiv Právo

Karel Kryl

Kromě písniček, které nazpíval v češtině i polštině, diváci ve filmu uslyší promlouvat Kryla z dosud nezveřejněných nahrávek z Rádia Svobodná Evropa a různých amatérských záznamů. Krauzeová zachytila i Krylovo zklamání politickým vývojem po listopadu 1989 a nesouhlas s rozdělením Československa v roce 1992.

Režisérka Krauzeová, jejíž životní osud je úzce spjat tvorbou i osobními kontakty s Karlem Krylem, je zároveň vypravěčkou dokumentu. Připomíná, že Kryl nazpíval mnoho svých písní v polštině. V roce 2014 v Česku vyšla deska Solidarita - záznam koncertu v Německu, jenž Kryl věnoval polským exulantům, kteří se ocitli na Západě po vyhlášení výjimečného stavu v prosinci 1981.

Krauzeová se během studií politologie na univerzitě v Gdaňsku v druhé polovině 80. let angažovala v polském opozičním hnutí. Od roku 1988 působila v československo-polské Solidaritě. Účastnila se demonstrace 17. listopadu 1989 a dva dny nato byla deportována z tehdejšího Československa s razítkem „nežádoucí osoba”. Po změně režimu vystudovala dramaturgii na pražské DAMU, scenáristiku na Státní vysoké filmové, televizní a divadelní škole v Lodži a Katedru dokumentární tvorby na FAMU. Do polštiny přeložila přes tři desítky divadelních textů českých autorů.

Související témata:

Výběr článků

Načítám