FFFILM v Kaiserově hlavě

Tento čtvrtek má premiéru film ŽRALOK V HLAVĚ, který je o tom, jak zpustlý Oldřich Kaiser čučí z okna, chodí po chodníku před oknem, a čeká na odvoz do domova důchodců. Rozhodně a za žádných okolností to není podívaná pro někoho, kdo by chtěl jít na "něco srandovního s tím srandistou"!!!

Film je snový, nedějový a vymykající se klasickému chápání (záměrně). Matně si vzpomínám, že se v něm nějaká zmínka o žralokovi objevila, ale už si nevybavuji, jestli byl "v hlavě" a jak to souvisí s názvem filmu. A je to úplně jedno. Hlavní hrdina má problémy se základním vnímáním okolního světa (vlastně to pro něj možná nejsou problémy, ale jeho vnímání je prostě "nenormální"). Klasický film je prokládán trikovými a animovanými sekvencemi, kdy je například Kaiser pronásledován - s prominutím - slepičími prdelemi, načež mu doktor seriózně vysvětlí, že jde o nemoc slepičích prdelí. Je zřejmé, že ve skutečnosti mu to žádný doktor neřekl. Ale ve filmu je mnoho dalších scén, které se možná objektivně stát mohly, ale spíš hlavnímu hrdinovi jen připadá, že se staly...

Nemyslím si, že Oldřich Kaiser podává v tomto filmu bůhvíjak úžasný výkon. Jeho hrdina je ovšem dostatečně působivý už díky tomu, že takhle "neučesaného" a nehumorného jsem Kaisera nikdy neviděl (ani jeho role v TMAVOMODRÉM SVĚTĚ se se ŽRALOKEM naprosto nedá srovnávat). Jeho postava (ve filmu bezejmenná) je v distribučním listu pojmenována "blázen", ale to mi připadá zavádějící. Nemyslím si, že by se chovala a dívala na svět podstatně jinak, než jakýkoliv průměrný alkoholik se začínající demencí. Není to příjemné chování a pohled na svět a nepřipadá mi, že by film byl "pozitivní drama", jak tvrdí distributor (možná pozitivní z pohledu hrdinových dětí, které ho posílají do toho domova důchodců).

Celovečerní debut animátorky Márie Procházkové je na české poměry velmi zručně natočen. To znamená, že většina scén působí takovým dojmem, jakým podle tvůrců měla působit, osvětlení a rychlost (resp. pomalost) filmu má svůj smysl a hudba (Jan P. Muchow, kterého jinak moc nemusím) tomu opravdu hodně pomáhá. Jde o věci, které třeba u Lynche pokládáme za samozřejmé, ale v našich končinách jsou velmi, velmi vzácné.

Jediná výtka, kterou bych k ŽRALOKOVI V HLAVĚ měl, je výtka poměrně zásadní: Film má 75 minut a byl by úplně stejně působivý, kdyby byl o polovinu kratší. Jinak ovšem doporučuji, obzvlášť pokud vás zaujal VATERLAND - LOVECKÝ DENÍK.

Nový rok jsem strávil v Londýně, kde jsem v zájmu napsání recenze FANTOMA OPERY pro Cinemu navštívil megakino "Odeon" na Leicester Square (přibližně třikrát větší, než největší pražský kinosál), skromně označující samo sebe za "nejlepší kino Evropy". Kolem Leicester Square se potuluje mnoho turistů a mnozí z nich zřejmě nedokáží rozdýchat, že se v jednom městě současně hraje divadelní i filmová verze téhož muzikálu:

("Upozornění: Vezměte, prosím, na vědomí, že jsme KINO a právě uvádíme FILM nazvaný Fantom Opery. Děkujeme.")

Jedna vstupenka do Odeonu stála 13 liber. Ano, třináct. Ano, liber. Možná proto, že před filmem bylo 25 minut reklam, včetně některých, které se opakovaly. Jen pár metrů severně od Odeonu, napříč Leicester Square, je Prince Charles Cinema, kde hrají zajímavé (a ne zrovna staré) filmečky, přičemž vstupenka stojí od 1,50 (v pondělí 1,00) do 3 liber! A pořádají se zde unikátní filmové akce, jako například skupinové zpívání s filmem ZA ZVUKŮ HUDBY:

A ještě důležité upozornění: Megaobchod "Forbidden Planet", mekka všech fanoušků sci-fi, fantasy a filmů, zmizel z New Oxford Street, aniž by po něm zůstalo jediné upozornění, že se přestěhoval na Shaftesbury Avenue (vpodstatě za rohem). Nové prostory jsou, řekl bych, ještě o něco větší. Z aktuální nabídky vybírám přikyvujícího Vetřelce do auta (nyní stojí na mé televizi a čeká až budu mít auto) nebo "Králíka s velkými špičatými zuby (včetně Sira Bolse v zažívacím traktu)":

Ještě ke zmínce o "autostopařovi" v minulém FFFILMu a k vašim reakcím pod článkem: Jsem si vědom toho, že kniha Douglase Adamse u nás vyšla pod českým názvem, obsahujícím slovo "stopař" (nikoliv "autostopař"), ale já ji česky nikdy nečetl a znám ji (chronologicky) 1) jako původní rozhlasovou hru v angličtině, 2) jako knihy v angličtině, 3) jako rozhlasovou inscenaci na Svobodné Evropě (v češtině), ve které Vogoni mluvili jako ostravští policajti a 4) jako rozhlasovou inscenaci českého rozhlasu s Markem Ebenem, ve které se Slartibartfast jmenoval "Rastr MacFlastr". To vše dost dlouho před rokem 1989. Přitom obě české rozhlasové inscenace používaly termín "autostopař" (jedna z nich se dokonce jmenovala "Autostopem po vesmíru")! Problém je v tom, že české slovo "stopař" má dva zcela rozdílné významy (jeden odvozený od anglického "stop", druhý od českého "stopa") a "stopařův průvodce" ve mně vzbuzuje asociace na film o sovětské divočině "stopař Dersu Uzala". Samozřejmě, druhý problém je v tom, že "autostopař" by měl nejspíš stopovat auta, ne kosmické lodě... Ale já vyrůstal s Adamsovým "autostopařem", "stopaře" jsem nikdy nečetl a i když jsem se snažil čtenáře nedráždit, jeden "autostopař" mi zase uklouzl. Tak sorry.

Kromě ŽRALOKA V HLAVĚ má tento týden premiéru RESIDENT EVIL: APOKALYPSA, o kterém se nedá napsat o mnoho více, než že to není horší než jednička a horší než ALIEN VS. PREDÁTOR. Což v mém případě znaměná, že jsem byl celkem spokojen. Ve vašem případě to může znamenat něco jiného.

Dále americké drama OKRSEK 49, vyprávějící o životě průměrného mladého požárníka (Joaquim Phoenix). Je to celkem příjemně natočené (i když značně předvídatelné) a zaplaťpánbůh se to vyvaroval zbytečného patosu. Nechybí dramatické scény s ohněm, ale rozhodně si nemyslete, že jde o nějaký thriller nebo akční film!

A konečně KAFE A CIGÁRA, což je povídkový film Jima Jarmusche. Jeho jedenáct černobílých povídek má různé hrdiny (občas dost slavné herce) a spojuje je pouze to, že se všechny odehrávají v kavárně (každá v jiné), nad kafem a cigaretami. Asi tři z povídek jsou velmi dobré, asi polovina je nezajímavá.

A kromě toho začalo další kolo Projektu 100.

Tady je krátký dokument o tom, jak trikaři z WETA pracují na filmové adaptaci NARNIE C.S. Lewise (premiéra letos v prosinci).

Hezký obrázek z nového filmu Tonyho Scotta DOMINO je tady. To vpravo je Keira Knightleyová, to uprostřed je Mickey Rourke, to kolem je další videoklipový barevný filtr a celé to vzniklo podle skutečné události!

O filmu PUMP UP THE MOVIE toho moc nevím, ale musím souhlasit s čtenářem, který mi poslal tento link, že rozhodně jde o film roku! SPOILER: (Ten film neexistuje, je to reklamní kampaň spojená s upozorněním "netelefonujte v kině" - viz "TRAILER" a link "SILENCE IS GOLDEN" vpravo dole na stránce.)

Ovšem tohle rozhodně film roku bude! Tedy aspoň pokud se to podaří někdy natočit a pokud jste fanoušek H.P. Lovecrafta.