Článek
Tři mladíci (dva Američané a jeden Islanďan) si užívají prázdnin v Amsterdamu a zde se od jakéhosi Ukrajince dozvědí, že na Slovensku u Bratislavy existuje hostel, kde jsou nadržené krásné Slovenky, které pro kapitalistu udělají cokoliv (protože kvůli válce nejsou nablízku žádní slovenští muži).
Načež se hrdinové okamžitě vydávají na Slovensko a skutečně zde nacházejí onen legendární hostel, plný polonahých, štíhlých, ke všemu svolných krasavic. Dojde na disco, dojde na sex, dojde na probuzení a jeden ze tří je pryč. Prý nečekaně odjel. "Nečekaně odjede" i druhý. Třetí dostane z jeho mobilu SMSku "JÁ DOMŮ ODJET", která mu na klidu nepřidá a začne pátrat.
Vypátrá následující: V nedaleké továrně si boháči z celého světa platí za to, že mohou mučit lidi. "Objekty" pro tuto zábavu jsou sháněny právě ve zdejším hostelu, kam jsou lifrovány sítí Ukrajinců z celé Evropy. A poslední z hrdinů si zde užije svoje.
Jeden z mýtů, obklopujících film HOSTEL, spočívá v tom, že je prý natočen podle skutečné události. To není pravda. Harry Knowles kdysi ukázal Elimu Rothovi jakousi asijskou stránku, která inzerovala vraždění za peníze "pro radost" a Roth se rozhodl podle toho natočit film. To je všechno, co má HOSTEL společného s realitou (nebo spíš "s Internetem").
Další mýtus spočívá v tom, že jde o "film z dílny Quentina Tarantina". Tarantino byl skutečně producentem, ale HOSTEL nemá s jeho stylem a jeho filmy společného naprosto nic (pokud pomineme takové věci, jako že v HOSTELU i v KILL BILL někdo někomu něco usekne).
HOSTEL není až tak úplně slasher hororem, protože explicitní násilí je v něm vidět až někdy od poloviny filmu. Do té doby hlavní hrdinové chlastají, tancují, souloží a začínají tušit, že něco není úplně v pořádku. A musím říct, že i tato první polovina je celkem slušně natočená a není pouze "čekáním na krev". Hlavní hrdinové jsou nám představeni jako nesympatičtí debílci, kteří si zaslouží všechno špatné, co je čeká. A filmové "Slovensko" je zvláštní směsí příslibu a nebezpečí. Asi jako když vás svádí krásná žena, ale jste si skoro jisti, že má nějakou ošklivou pohlavní chorobu, nebo je muž.
Pro Čecha je navíc tento film zábavný tím, jak si režisér a scenárista Eli Roth představuje Slovensko (i když se natáčel kompletně v České republice) a jací česko-slovenští herci, místa a písničky se v něm objeví. Například na údajném slovenském nádraží hlásí rozhlas (česky), že jsme v Praze, vlaky v Německu i na Slovensku na sobě mají emblém "ČD" a podobně. Jsou to drobnosti, ale Čech má díky nim v tomto filmu bonusový zdroj zábavy, o který diváci v jiných zemích přijdou.
No, a po první polovině dojde na mučení, které je natočeno opravdu s gustem. Sice při něm uvidíme hodně mrtvol, krve (a jiných tělesných tekutin) a uslyšíme velice znepokojivé zvuky vydáváné oběťmi i nástroji, ale samotných aktů mučení příliš mnoho neuvidíme! Neuvidíme, jak se vrtačka noří do ramene, neuvidíme, jak kleště ustřihnou prst. Ale slyšíme, co to dělá s obětí a vidíme její reakce. Díky tomu jsou mučící scény působivější, než třeba v novém TEXASKÉM MASAKRU MOTOROVOU PILOU. Ten byl exhibicí maskérů. HOSTEL je exhibicí střihače a režiséra (i když na explicitní záběry také dojde, ale nebudu vám je prozrazovat).
V našich končinách se kolem HOSTELu už rozjela slušná mediální kampaň, která indikuje, že bulvární média jsou prostě bulvární média. Typická je tato reportáž TV Nova, ve které je s několikavteřinovým odstupem za režiséra filmu označován nejdříve Quentin Tarantino a následně Eli Roth, a která cituje Michala Davida a zdůrazňuje, jak HOSTEL "válcuje největší hity jako Harry Potter nebo Letopisy Narnie".
Skutečnost je taková, že HOSTEL je (vzhledem ke svým mizivým nákladům!) finančně úspěšný a že byl jeden víkend na prvním místě amerického žebříčku - což zase není tak úžasné, vzhledem k tomu, že mu onen víkend dělala konkurenci pouze špatná teenagerská komedie GRANDMA'S BOY a film Uwe Bolla BLOODRAYNE. Že by byl jakýkoliv film na prvním místě žebříčku i druhý a další týden po premiéře, to je spíše vzácností, a HOSTEL se také podle očekávání záhy po premiéře v tržbách velmi propadl.
Pro srovnání: HOSTEL utržil necelých dvacet miliónů za pátek až neděli, LETOPISY NARNIE za stejné období 65 miliónů, i když to byl to jiný pátek až neděle, dlouho před HOSTELem. V době premiéry HOSTELu na NARNII už samozřejmě chodilo méně lidí, než na jakoukoliv premiéru. Tohle eskamotérství Novy mi trochu připomíná reklamní trik Intersonicu, který kdysi uváděl do kin film ZTRACENI VE VESMÍRU se sloganem "Film, který v USA porazil TITANIC", což přeloženo do češtiny znamenalo, že ZTRACENI VE VESMÍRU měli za premiérový americký týden větší tržby, než měl za tentýž kalendářní týden TITANIC - který ovšem měl premiéru o mnoho týdnů dříve a celé ty týdny se držel na prvním místě s tržbami většími, než o jakých se LOST IN SPACE kdy snilo. Podle stejné logiky jsou EXPERTI úspěšnějí než TITANIC, protože v polovině února 2006 utržili mnohem více peněz, než v polovině února 2006 utržil TITANIC.
Jak vidíte, filmové tržby jsou velká magie (v Paramountu například tvrdí, že FORREST GUMP se dodnes nezaplatil - aby nemuseli vyplácet procenta ze zisku) a HOSTEL není žádná úžasná bomba ani co do kvality, ani co do tržeb. Bohužel, v médiích už se toho o něm řeklo tolik, že na něj diváci pravděpodobně budou velice natěšeni - a (pravděpodobně) budou zklamáni. Kdyby o HOSTELu naopak nikdo nic předem nevěděl, pak by zřejmě v kině všichni ocenili, že je to celkem vydařený laciný horůrek s bonusovou zábavou pro všechny Čecho-Slováky.
Ještě více český než HOSTEL je film FIMFÁRUM 2. Vlastně - ten je kompletně český, pokud nepočítám pár Japonců, kteří adorují českou animaci a proto si nenechali ujít příležitost pracovat na animované verzi dalších pohádek Jana Wericha.
Stejně jako u prvního FIMFÁRA jde i tentokrát o několik pohádek (čtyři), z nichž každá je animována jiným týmem jako vizuální doprovod k archivnímu vyprávění Jana Wericha.
Rozhodně nevyčítám FIMFÁRU 2, že je hůře animované a méně výpravné než MRTVÁ NEVĚSTA TIMA BURTONA nebo WALLACE A GROMIT: PROKLETÍ KRÁLÍKODLAKA. Je mi jasné, že rozpočty těchto filmů se pohybovaly v nějakých naprosto odlišných mezích.
FIMFÁRU 2 vyčítám, že do značné míry zničilo, možná až "zprznilo" poetiku Werichova vyprávění. Dovolte mi příklad: Werich třeba vyprávěl něco jako "A pak se vydal do hospody. Bylo toho dne dost vedro, takže to pro něj nebyla nijak moc fajnová cesta a dost mu při ní vyschlo v krku, však to znáte. Takže když tam přišel, ze všeho nejdřív si dal jednu velkou Plzeň a teprve pak řekl ševcovi, co po něm vlastně chce." Ve FIMFÁRU 2 je tato (hypotetická) pasáž ztvárněna tak, že figurka beze slov dvě minuty jde, doprovázena pouze hudbou, dojde do hospody, beze slova se napije, přisedne si k ševcovi načež Werichův hlas řekne "Pak řekl ševcovi, co po něm vlastně chce".
FIMFÁRUM 2 je slušný film se slušnou českou animací a s krásným designem loutek a kulis. Ale není to dobré zpracování Werichovy předlohy. Ta je v lepších případech prokrácená, v horších případech z ní zůstaly jen zbytky. Místy dokonce řekne nějaké to slovo Ota Jirák, protože ho tvůrci "potřebovali" a Werich ho v původní nahrávce neřekl! Čím méně Werich mluví, tím je výsledek nudnější ("Hrbáči z Damašku") a kdyby byl Werich dnes naživu, obávám se, že by z tohoto filmu nijak nadšený nebyl. Jak byste se cítili vy, kdyby někdo zkracoval nebo zcela měnil vaše kultovní fóry?
Premiéry týdne
Kromě dvou zmíněných má premiéru ještě tragikomedie TYGR A SNÍH, ve které se Robert Benigni po holocaustu rozhodl vytěžit také válku v Iráku.
Ve zkratce...
Jako reakci na GEJŠU jsem dostal odkaz na tuto užitečnou stránku, na které si můžete zjistit, jaká je správná česká transkripce čínského jména, které jste si někde přečetli v anglickém přepisu. Zkuste zadat třeba "Zhang Ziyi" a budete překvapeni.
Začátek natáčení nového Bonda v Praze neproběhl úplně hladce. Při bojové scéně si představitel hlavní role Daniel Craig vyrazil dva přední zuby (ověřeno) a otekl mu celý obličej (neověřeno). Může se utěšovat aspoň tím, že ve filmu bude jezdit v takovém žihadle.
Tom Tykwer, režisér filmu LOLA BĚŽÍ O ŽIVOT, zůstává i ve svém novém filmu nekonvenční, zdá se...
...Ale ne tak nekonvenční jako Richard Linkater v A SCANNER DARKLY...
...nebo Luc Besson.
A na závěr jeden film o lásce...