Článek
Dobrý ročník Ridleyho Scotta je film o tom, jak byznysmen bez srdce (Russell Crowe) najde sám sebe (a svoje srdce, svou lásku atd.) na francouzské vinici. Crowe obchoduje s akciemi v Londýně, provedu jakousi ne zcela košer transakci a obrovsky na tom vydělá. Načež musí na jih Francie, kde zemřel jeho otec a je nutno něco udělat s jeho velkým stavením a přilehlou vinicí.
Crowe to chce všechno co nejdřív prodat a vrátit se rychle do Londýna, ale kvůli vyšetřování jeho ne zcela košer transakce je mu nařízeno, aby zůstal pár dní někde v závětří. Takže zůstane na vinici, vzpomíná na otce a objevuje víno a lásku (figurují tam dvě sympatické ženy).
Především: Russell Crowe je v tomto filmu strašný. Obávám se, že jde prostě o špatný casting (vyplývající z toho, že se Crowe a Scott kamarádí) a že by mi do téhle role nesedl nikdy, ani kdyby se ji snažil hrát nějak jinak. Ale ani na vteřinu jsem mu nevěřil, že je dravý finančník a že se pak mění v citlivého chlapíka, který si začíná vážit obyčejného života. Je to prostě pořád takový dobromyslný obtloustlý strejda, který má občas nelogický záchvat šílenství.
A pak: Styl celého filmu je možná inovativní, ale velice mě štval. Má to být o tom, že klid na jihu Francie je v kontrastu s hektickým finančním světem. Ale i ve francouzských scénách Scott stříhá zběsile jako v Černý jestřáb sestřelen a pouští k tomu agresivní rozverné písničky. Měl jsem chuť křičet "zpomal, zpomal, klídek!" O nelogičnosti děje raději ani nemluvím, protože není úplně fér vyčítat "lehké romantické komedii" nepravděpodobné náhody a nelogické chování hrdinů.
Ridley Scott, režisér Vetřelce a Blade Runnera, natočil pravděpodobně nejhorší film své kariéry. Píšu "pravděpodobně", protože jsem neviděl Bílou smršť. Ale viděl jsem G.I. Jane...
Sólokapr
Mladé nezkušené novinářce Sondře (Scarlett Johanssonová) se zjeví duch nedávno zemřelého reportéra a prozradí jí, že aristokrat Peter Lyman (Hugh Jackman) je ve skutečnosti hledaný masový vrah. Sandra se ho za pomoci varietního iluzionisty Sida Watermana (Woody Allen) pokusí odhalit, ale přitom se do něj zamiluje. (Zajímavá náhoda: Před pár dny jsem viděl film Dokonalý trik, ve kterém se také Johanssonová zamiluje do Jackmana a také se v něm varietně kouzlí.)
Zajímalo by mě, jak by něco takového natočil David Cronenberg. Ovšem tohle natočil Woody Allen a je to komedie, respektive má to být komedie. Z většiny novějších Allenových filmů nejsem moc nadšený, ale z tohohle nejsou nadšení ani jeho zarytí fanoušci. Příběh je více než trapný, vtipů je pramálo, Allen hraje opět přesně stejného neurotika jako vždycky a celý film působí velice odbytě.
Například ho doprovází klasická hudba (tři nebo čtyři stejné skladby pořád dokola), která se k jeho scénám často vůbec nehodí a na jejich koncích je prostě utnuta. A ten konec... OK, někdo bude určitě tvrdit, že se tím Allen vysmívá hloupým komediím.
Předchozí Allenovy filmy mě spíše "míjely", ale tenhle je vyloženě špatný. Ale možná vám bude stát za to uvidet Scarlett v plavkách...
Šťastné a veselé
Správně tušíte, že film s názvem "Šťastné a veselé" bude vánoční. Ovšem trochu jinak, než si myslíte.
V prosinci 1914 se ve Francii střetli skotští, francouzští a němečtí vojáci. Jejich zákopy od sebe dělilo jen pár metrů země. A shodou náhod došlo k unikátnímu jevu: Na Štědrý večer se všechny tři strany dohodly, odsloužily společně mši, popily spolu, v příštích dnech si zahrály fotbal a varovaly jedna druhou před dělostřeleckými útoky. Pak se všichni vrátili do svých zákopů, boje pokračovaly a lokální velitelé všech tří stran z toho měli obrovský průšvih, pochopitelně.
Film Šťastné a veselé se mi líbil. Ovšem líbil se mi proto, že se něco (přibližně) takového někdy stalo (zde se píše, jak se to stalo doopravdy). Ne tím, že by to byl dobrý film. Myšlenka, že se stovky vojáků tří mocností přestaly na pár hodin zabíjet a společně oslavily Vánoce, je skoro stejně silná, jako myšlenka "válka je vůl". Bohužel, film tuto reálnou událost rozmělňuje nepravděpodobnými náhodami a zbytečnými dějovými liniemi (v zákopu jsou náhodou dva operní pěvci, jeden z nich žena!) jen proto, aby se v zákopech mohlo zpívat méně falešně a aby filmařům lépe fungovaly nějaké paralely a skryté významy. To se mi nelíbilo.
To, co se s hrdiny dělo před oněmi osudovými dny a po nich, není důležité. Mělo to být o oněch událostech, ne o jejich protagonistech. Základní myšlenka filmu je tak silná, že si takové hollywoodské vylepšování nezasluhovala (i když je film francouzský).
Odsouzeni zemřít
Tento velmi laciný filmeček s šesti herci a jednou lodí vypráví o tom, jak si tři páry vyjedou v luxusní jachtě na moře, zastaví daleko od pevniny, naskáčou všichni do vody aby si zaplavali... a pak si uvědomí, že zapomněli z paluby do vody spustit žebřík a nemůžou se tudíž dostat nahoru!
Zdálo by se, že jde o hezký námět na třicetiminutovou televizní epizodku (a jsem si jist, že jsem přesně tuto zápletku kdysi dávno opravdu viděl jako díl nějakých "Neuvěřitelných příhod"). Ale jako celovečerní film? Co se na něm může povést a pokazit?
Film se naštěstí nezdržuje s nějakými složitými úvody a drama začne už někdy kolem jeho 20. minuty. Drama vzniká čistě z mezilidských vztahů šesti lidí ve vodě, nejsou potřeba žádní žraloci nebo jiná nebezpečná havěť. Jedna z postav má velmi klasické vodní trauma (no budiž), ale především se hrdinové chovají dost idiotsky. Myslím, že člověk nemusí být fyzikální expert, aby přišel s několika zajímavými nápady, jak se dostat z vody na lodní palubu, na kterou z té vody skoro dosáhne. Postav v tomhle filmu ovšem dost brzy zcela zpanikaří a začnou se vpodstatě zabíjet navzájem.
Výsledek? Někde na úrovni Otevřeného moře (tento nový film je v některých zemích dokonce distribuován pod názvem Open Water 2!).
Happy Feet
Poslední premiérou týdne, kterou jsem viděl, byl počítačem animovaný film Happy Feet, vyprávějící o malém tučňákovi, který na rozdíl od ostatních tučňáků neumí zpívat, ale stepuje místo toho. Takže ho ostatní (zpívající) tučňáci vyženou z kolonie, on hledá smysl života a nakonec to dobře dopadne (kdy "dobře" znamená "Budeme tancovat lidem pro radost a za to budeme mít co žrát").
Zní to tuctově a fádně, ale výsledek rozhodně fádní není! Je nutno si uvědomit, že film režíroval George Miller, který natočil jednak Mad Maxe (toho Happy Feet nepřipomínají) a jednak druhý díl Prasátka Babe (který Happy Feet připomínají hodně). Podobně jako v Babe 2 jde o směs zvířátkovské roztomilosti se scénami plnými deprese a možná i hrůzy (pro děti)! Navíc ještě s písničkami...
Happy Feet jsou totiž muzikál, který se co do hudební stránky hodně podobá Moulin Rouge. Písničky (často remixy a kombinace slavných písniček) jsou chytlavé a má to šťávu (a instrumentální hudba je monumentální a jedna z nejlepších jakou jsem letos slyšel). Kromě toho je v Happy Feet mnoho jednoduchého dětského humoru (někdo moc rychle mluví, někdo padá atd.). Většinou je taky natočený dobře (některé akční scény jsou velmi působivé), ale moc nesedne k tomu zpívání. No a pak (především v poslední části) Happy Feet obsahují neuvěřitelně zvláštní a depresivní scény, ve kterých kromě tučňáků hrají živí lidé (nikoliv renderovaní) a debatuje se v nich o bohu! A ty už k tomu předchozímu nesedí vůbec.
Všechny tyto tři složky by mohly být základem dobrého samostatného filmu, ale když jsou smíchány do jednoho filmového díla, výsledek je strašlivě bizarní. Ne dobrý, ale rozhodně ne nudný.
Zlatým hřebem pak jistě bude lokalizace filmu. Začněme rozhodnutím nepřekládat název ("Maminko, pojďme dneska na Hapi fét!") a plynule přejděme k dabingu / nedabingu písniček, který jsem neslyšel, ale podle distributora byla snaha "nechat co nejvíc písniček v originále". Rozhodně raději uslyším zpívat Nicole Kidmanovou, Hugha Jackmana a Robina Williamse, než jakéhokoliv Čecha, ale problém je v tom, že v Happy Feet se velmi často písničky prolínají s dialogy a texty písniček jsou velmi často důležité pro pochopení děje.
Z toho všeho mi vyplývá překvapivý závěr: Pokud už chcete do kina na některou z nových premiér, jděte na Happy Feet. Možná z nich není nejlepší, ale budete se při ní nejméně nudit!
P.S: V amerických kinech film Happy Feet v tržbách zvítězil nad Casinem Royale!
Ostatní premiéry týdne
Neviděl jsem filmy Cesta domů, Norská hlídka, Nikdo nesmí chybět, Tajemné Mamberamo ani Šanghajské sny.
Ve zkratce...
Georgi Clooneymu umřelo jeho milované prase.
Americká televizní stanice NBC natočí remake (v jistých kruzích hodně populárního) britského seriálu The IT Crowd.
Eddie Murphy se letos v dubnu rozvedl a začal chodit s Melanií Brownovou ze Spice Girls. V říjnu oba radostně oznámili, že Mel B je ve 4. měsíci. Včera Murphy v televizním rozhovoru řekl, že s Mel B už nechodí a že neví, jestli je dítě jeho. Tak se na ně musí!
Herec Rip Torn (hrál například hlavního šéfa Mužů v černém ve stejnojmenných filmech) byl zadržen pro jízdu v opilosti. Jeho policejní foto stojí za to!
Pomalu se blíží Vánoce, bude potřeba upéct nějaké originální cukroví.