Článek
Protože se u nás hodně chodí na naše filmy, zastavím se nejdříve u SKŘÍTKA Tomáše Vorla. Jde o pokračování jeho filmu CESTA Z MĚSTA, který jsem neviděl, takže si ušetřím práci se srovnáváním. Jde o celovečerní hranou grotesku, což znamená, že ve filmu hrají živí herci, ale nemluví (dělají pouze legrační zvuky) a obraz je občas zrychlený.
Film vypráví o tom, že... Hm, vlastně, teď si uvědomuji, že film o ničem nevypráví. Čtyřčlenná rodina (Bolek Polívka, Eva Holubová, malá Marhoulová, malý Vorel) žije ve městě, rodiče chodí do práce (táta do masokombinátu, matka do supermarketu), děti se učí (syn na řezníka, dcera na základce) a mezi tím se sem tam mihne skřítek. Skřítek je namaskovaný liliput (dítě?), který koulí očima, vystrkuje jazyk a nos a občas udělá nějaké kouzlo - něco rozsvítí, něco rozkouří, někoho zachrání před pádem z výšky. Pokud to celé mělo děj, tak už jsem ho dávno zapomněl (a tím "dávno" myslím "řádově desítky minut po skončení filmu"). Otec matce zahýbá, syn se snaží být anarchista, ale nějak mi to celé nesplynulo v žádnou dějovou linii, kterou bych byl schopen si zapamatovat, tím méně odvyprávět.
Nápad natočit v době zvukového filmu "celovečerní hranou grotesku" bez dialogů není až tak úplně originální. Už před 30 lety se o totéž pokusil Mel Brooks ve svém NĚMÉM FILMU, který se od SKŘÍTKA lišil ve dvou zásadních věcech: a) Měl jasně definovaný děj ("filmové studio se snaží natočit němý film s hvězdným obsazením"), na který se daly věšet jednotlivé absurdní scénky. b) Jeho tvůrci měli přece jen větší rozpočet a tak mohli ve filmu použít vizuální gagy, které by možná napadly i Tomáše Vorla, ale neměl na ně peníze, resp. nevěděl jak ty peníze užitečně proinvestovat. Těch pár digitálních triků, které ve SKŘÍTKOVI jsou, je typickým příkladem "Málo muziky za hodně peněz". Jistě nebylo laciné správně perspektivně montovat Polívkovu hlavu na prase nebo generovat magický kouř ze skřítkovy hole, ale výsledek nemá švih, filmu nikam nepomáhá a člověka, který viděl v posledních 30 letech nějaký hollywoodský film (nebo film Vorlíčka a Macourka před 30 lety), výsledkem rozhodně ochromen nebude (jeho technickým provedením ani dramatickou funkčností).
Přesto ale je ve SKŘÍTKOVI nejedna scénka, která funguje, herci (mnozí velmi slavní v epizodních rolích) mají dobrý komediální timing, je dobře sestříhaná a prostě... přišla mi to vtipná! Bohužel, přinejmenším stejné množství scén nefunguje a některé jsou dokonce natočeny/nastříhány/nasvíceny tak špatně, že při tom zrychleném pohybu ani nepostřehnete, v čem měl být vtip. A nejsmutnější jsou pasáže, které mají "nutit diváka k zamyšlení" a "nenásilně" mu naznačit, že jíst zvířata je vražda a McDonalds je nadnárodní Satan. Tyto scény (a je jich dost) jsou asi stejně "nenásilné" jako když vám někdo zatlouká kladivem hřebík do hlavy a po nějaké době (dlouho před koncem filmu) jsem měl chuť dát si stejk jenom proto, abych naštval Vorla (který buď je militantní vegetarián, nebo jeho film vegetariáni štědře sponzorovali). Pokud jsem to dobře pochopil, tak film chce také "rezonovat s mládeží" a utvrdit ji v tom, že dát si náušnice do různých částí obličeje, sk8ovat a vandalizovat fastfoody je lepší životní filosofie než vyučit se řezníkem... (Ale jak už jsem napsal výše, není to pointa filmu, pouze jeden z polonaznačených dějových elementů.)
Natočit celovečerní hranou grotesku bez dialogů je rozhodně velmi těžké. Obávám se, že těžší, než si tvůrci SKŘÍTKA mysleli. S přihlédnutím k tomu musím konstatovat, že film mohl dopadnout ještě mnohem, mnohem hůř. To ale neznamená, že dopadl dobře.
Film ROBOTI je vlastně taky celovečerní groteska, ale nikoliv hraná, nýbrž počítačem animovaná. A Je od tvůrců DOBY LEDOVÉ, kteří dostali výborný nápad - natočit film, ve kterém vystupují pouze roboti. Robot, složený z koleček a trubek, se totiž animuje podstatně jednodušeji, než cokoliv organického (a to i když se ten robot pohybuje jako člověk a jeho plechové tělo je hodně elastické). Navíc, metropole, ve které je všechno podřízeno strojové logice (například místo ranní kávy zde frčí hrníček teplého mazutu za krk) má rozhodně své kouzlo - vizuálně se podobá třeba staré METROPOLIS kombinované se sci-fi ilustracemi z 50. let. Bohužel, děj je velmi "standardní" historka (a to mu ještě trochu nadržuji) o robotovi z maloměsta, který chce ve velkoměstě splnit svůj sen, nedaří se mu to a dá se dohromady s partičkou vyvrhelů, kteří mu pomohou provést revoluci, bla bla bla...
Naštěstí filmaři věděli, že námět nikoho neohromí, a použili ho jen jako kostru, na kterou navěšeli hromady vtípků a akčních scén. Výsledek tedy nedosahuje kvalit ničeho od Pixaru, ale může se směle měřit s "blbůstkami" jako NENÍ KRÁL JAKO KRÁL nebo - koneckonců - DOBA LEDOVÁ. A zdůrazňuji, že si v něm svoje vtípky najdou i dospělí, nejen malí caparti.
A ještě upozornění: Film je samozřejmě dabovaný. Když se v původní verzi městečko jmenuje "Rivet Town" a roboti "Copperbottom", "Bigweld" nebo "Ratchet", je to o nějaký ten řád vtipnější, než když se v české verzi totéž městečko jmenuje "Rivet Taun" a roboti "Koprbotom", "Bigveld" a "Rečit". Tím nechci ani v nejmenším naznačovat, že překladatel (tuším Petr Putna) neznal anglické významy těch jmen (některé slovní hříčky jsou přeloženy velmi vynalézavě), ale z nějakého důvodu se prostě jména nepočešťovala (pravděpodobně o tom rozhodli Foxové) a nebylo to ku prospěchu věci. V Bontonfilmu mě informovali, že v Palace Cinemas Slovanský dům mají jednu kopii v angličtině (bez českých titulků) a že ji v případě dostatečného zájmu divákům promítnou. Ale nevím, co je "dostatečný zájem".
Asi úplně nejzajímavějším filmem tohoto týdne je ŽIVOT POD VODOU (poněkud otrocký překlad původního květnatého "THE LIFE AQUATIC WITH STEVE ZISSOU") Wese Andersona. Mohl bych o něm psát velmi obsáhle a s maximálním soustředěním (protože něco takového se opravdu hned tak nevidí), ale už jsem totéž udělal v Cinemě a nechci se opakovat - takže vás odkážu sem, protože lépe bych to jinými slovy nenapsal.
A poslední premiérou tohoto týdne, kterou jsem viděl, je horor NENÁVIST. Je to sice americký film, ale jde o remake japonského filmu (respektive filmové a televizní série), který v produkci Sama Raimiho natočil v Tokiu japonský režisér (tvůrce originálu) a který v lecčems připomíná starší Raimiho horory. Jde o vpodstatě standardní historku o domě, kde se odehrálo NĚCO ZLÉHO a nyní se to přenáší na každého, kdo tu bydlí, jde náhodou kolem, nebo telefonuje někomu, kdo šel náhodou kolem někoho, kdo tu bydlel.
Není to lepší film, než americký KRUH (i když je podstatně lepší než americký KRUH 2), ale nezapomínejme na fakt, že NENÁVIST byla přibližně pětkrát lacinější a daří se jí úspěšně vzbuzovat hrůzu s použitím naprosto minimálních a přesto vynalézavých prostředků. Opravdu bych doporučoval českým režisérům, aby se na tenhle film šli podívat. Už hodně let si totiž přeju, aby u nás někdo natočil laciný, ale drsný a opravdu strašidelný horor, ve kterém by Zdeněk Svěrák hrál Satanova, obchodníka s lidskými orgány nebo nějaké podobné zlo. Opravdu!
Premiéry týdne
Při takovém počtu premiér není divu, že mi některé utekly:
Řekl bych, že rozhodně bude stát za to asijská historicky-akční podívaná KLAN LÉTAJÍCÍCH DÝK, kterou natočil režisér HRDINY s předními hvězdami hongkongské (čínské? prostě asijské) kinematografie. Bohužel jsem film zatím neviděl, ale recenze jsou veskrze kladné a fotografie vypadají skvěle.
No a pak jsem přišel o slovenský film ZOSTANE TO MEDZI NAMI, jehož distributor tvrdí, že "Zostane to medzi nami je příběhem tří lidí, kteří neumí žít ve dvojici, ale nemají odvahu žít sami." Zřejmě si ho tedy užijí především fanoušci výrokové logiky. Jeho hodnocení osciluje mezi nulou a dvaceti procenty. Z obou důvodů na něj asi půjdu.
A konečně, SMÍM PROSIT? je (prý) průměrný americký remake nadprůměrné japonské romantické komedie.
Ve zkratce...
Takový skandální kousek na téma "videoart ve službách ideologie" najdete tady. Je to sestřih skutečných reportážních záběrů doprovázený zvukovou stopou z RAMBA a působí to... zvláštně.
Howard Shore, dvorní skladatel Davida Cronenberga (mezi plebsem proslavený především PÁNEM PRSTENŮ) se chystá složit operu na motivy filmu MOUCHA!
Pokud jste strávili poslední týden někde pod kamenem, tak možná nevíte, že byla zveřejněna upoutávka na STAR WARS: EPIZODU 3. (Skutečně upoutávka, nikoliv teaser.) V našich kinech ji můžete vidět před ROBOTY (ovšem dabovanou).
A aby toho nebylo málo o STAR WARS, ještě jedna opravdu roztomilá událost z online hry "Star Wars Galaxies": Někde v poušti na Tatooine tam už delší dobu existuje imperiální posádka, která se snažila držet ideálů zla a jednat striktně tak, jak správný zlý imperiální voják má. Za svou snahu byla odmeněna provozovateli hry, když ji nečekaně navštívil sám Darth Vader, nechal ji nastoupit, pogratuloval jí a pronesl krátký motivační projev! Podrobnosti a screenshoty zde.
BEZ KOMENTÁŘE: Soutežící v "Superstar" předtím, než začala zpívat melodii z TENKRÁT NA ZÁPADĚ: "Myslím, že se tahle písnička bude divákům líbit. Už proto, že je česká."
A na závěr smutná zpráva pro všechny fanoušky Jana Rejžka: Příští Grammy už nebude moci komentovat, protože se zjistilo, že nerozezná saxofon od klarinetu.
