Článek
Pokud se svým autem zaparkujete u pumpy a začnete pumpovat, asi nepřemýšlíte nad tím, odkud se ten benzín vzal. Mladí tvůrci českého filmu ZDROJ o tom přemýšleli a vydali se natáčet svůj dokument do ázerbájdžánského města Baku, kde byl údajně kdysi dávno otevřen první ropný vrt na světě. Ropa se zde těží dodnes a film ZDROJ se snaží vyprávět o tom, jaký dopad má ropný průmysl na zdejší obyvatele.
Tvůrci bodují už prvním záběrem: Mezi starými zrezivělými (ale stále fungujícími) těžními věžemi se potulují krávy, spásající ostrůvky trávy mezi zničenými kusy země. Pak poznáme pár zdejších obyvatel, kteří jsou na tom vesměs špatně, nevědí v jak zdravotně závadném prostředí žijí a smířili se s tím, že lepší už to nebude a že si s nimi papalášové dělají, co chtějí.
Asi po půlhodině filmu se filmaři rozhodnou "rozšířit záběr" a pátrat po hlubších kořenech toho, proč jsou na tom lidé v Baku tak špatně. A v tu chvíli se film začne nepříjemně rozmělňovat a ztrácet na zajímavosti.
Nemám nic proti filmovým dokumentům, které se snaží být angažované a nekompromisně prosazovat názor tvůrců. Nemám nic proti tomu, když jsou jako "ti dobří" ukazovány hysterické babky, povykující "Dvě a půl hodiny jsme na kolejích blokovaly jejich cisterny, abychom dokázaly, že padělali dokumenty o našich pozemcích" a neméně hysterický dědoušek vysvětlující ochrance ropovodu: "Já žádné povolení nepotřebuju, jsem básník". Nemám nic proti tomu, když všechno, co řekne "disident" nebo "vydavatel zakázaného časopisu" je automaticky pravda, a všechno, co řekne "papaláš" nebo dokonce někdo z nadnárodní ropné společnosti, je okamžitě zesměšňováno.
Opravdu proti takovému typu dokumentů nic nemám (maximálně to, že se tomu říká "dokument") a například Mooreův film BOWLING FOR COLUMBINE se mi moc líbil. Přesto, že bych ho nepoužíval jako zdroj objektivních informací, je to dobře natočený film.
Oproti tomu ZDROJ moc dobře natočeným filmem není a po první cca třetině, kdy si zvykneme na brutálně zpustošenou krajinu a všudypřítomnou korupci, v něm nic zajímavého neuvidíme a neuslyšíme. Stále znovu a znovu se ozývají argumenty "disidentů" a "vydavatelů zakázaného časopisu", kteří možná (dokonce skoro určitě) mají pravdu, ale tím, že ji uslyšíme dvacetkrát, se tato pravda nestane pravdivější.
Vidíme pořád jen někoho mluvit (většinou v nezajímavé kanceláři) a i když dojde k takové potenciálně bombastické události, jako je zadržení štábu policií, tvůrci z ní něvytěží naprosto nic zajímavého. Výsledkem je, že ZDROJ je přes svou krátkou stopáž (75 minut) značně nudný a vhodný snad jen jako propaganda "proti imperialismu a globalizaci a pro normální lidi" - a rozhodně je početná skupina diváků, kterým se bude film líbit film jen proto, že prosazuje tento názor. Ale kdyby se tvůrci víc snažili, snad by ho mohl prosazovat méně nudně.
A auto nemám a nikdy jsem neměl.
Film ZDROJ je promítán v našich kinech z DVD. Pokud se na něj chcete vypravit ve dvou nebo více lidech a vlastníte DVD přehrávač, bude pro vás zřejmě ekonomicky výhodnější si toto DVD koupit.
To druhou premiéru tohoto týdne, americký film ELIZABETHTOWN, si zatím na DVD koupit nemůžete (aspoň ne legálně). Takže pokud chcete vidět, jak se do sebe skorozamilují Orlando Bloom a Kirsten Dunstová, budete se muset vydat do kina.
Orlando Bloom hraje návrháře sportovní obuvi, který špatným rozhodnutím připraví svého zaměstnavatele (Alec Baldwin) o obrovskou sumu a je okamžitě vyhozen (ale ještě předtím musí poskytnout rozhovor, ve kterém vezme všechnu vinu na sebe). Téhož dne večer chce spáchat sebevraždu, ale je vyrušen telefonátem, který mu oznámí, že mu právě zemřel otec. Bloom tudíž sebevraždu odkládá a odlétá do městečka Elizabethtown zařídit pohřeb a potruchlit s divnými příbuznými, které dávno neviděl. Koneckonců, nemá co ztratit a zbývá mu pár dnů, než vyjde onen osudový rozhovor.
V letadle se (víceméně proti své vůli) seznámí s asertivní letuškou (Kirsten Dunstová), která mu později začne asertivně telefonovat, scházet se s ním a naznačovat, že by mohlo dojít i k něčemu víc.
A Bloom se víceméně pasivně, s mírně nevěřícným poloúsměvem na rtech, nechává unášet osudem, od divného příbuzného k divnému příbuznému, od jednoho citového excesu Dunstové k dalšímu citovému excesu, za doprovodu klasických songů.
Přitom spolu obě roviny vyprávění nijak nesplynou (pokud nepočítáme to, že Dunstová Bloomovi připraví přesný itinerář, kudy se má vydat na výlet s urnou svého otce)! Obyvatelstvo Elizabethtownu je divné a víceméně roztomilé, ano. Dunstová jako letuška je divná a víceméně roztomilá, ano. Písničkové montáže jsou víceméně roztomilé (i když může trochu iritovat, že občas jedna skončí a okamžitě začne další). A dál?
ELIZABETHTOWN má podobný problém jako ZDROJ: Když se film přehoupl do druhé poloviny, začal jsem mít silný pocit, že pokud to půjde ve stejném stylu dál a nic zásadního se nestane, nebude to stačit. ELIZABETHTOWN je takové hezky nastříhané, ozvučené a profesionálně načechrané nic. Je to série epizod, ve kterých možná rezonuje něco velice důležitého, co scenárista a režisér Cameron Crowe (SINGLES, NA POKRAJI SLÁVY, VANILKOVÉ NEBE) někdy prožil a nějak výrazně ho to ovlivnilo, ale z výsledného filmu není jasné, co vlastně. Možná, že film věrně zachycuje atmosféru života jisté komunity, ale ta komunita není sama o sobě natolik zajímavá, abyste se v kině spokojili s více než dvouhodinovým zachycením kusu jejího života, a nechtěli od filmu nic jiného.
V průběhu filmu budete párkrát dojati a párkrát budete otáčet oči v sloup a říkat si "tak tohle už s tím sentimentem přehání" - a Crowe většinou stihne v poslední chvilce celou scénu shodit a obrátit v žertík. Jako režijní cvičení je to super. Ale plnohodnotný celovečerní film s plnohodnotnými postavami a dějem? To si nejsem až tak úplně jistý a doporučuji vám ho jen s velkými výhradami a jen pokud na něj vezmete své (potenciální) drahé polovičky, protože pak budou patřičně naměkko z toho, jak to bylo "osudový a zamilovaný a taky ty písničky a ten Bloom má tak supr voči". A za to dík, protože i takové filmy jsou zapotřebí a tenhle patřil k těm, které jsem překousl bez problémů. Ale předchozí Croweovy filmy byly lepší.
Ve zkratce:
Ve věku 57 let zemřel na rakovinu herec Vincent Schiavelli. Jméno vám možná nic neříká, ale na obličej si určitě vzpomenete:
Pokud máte rádi sci-fi, asi vás nepotěší, že česká premiéra filmu AEON FLUX byla zrušena.
Ale pokud jste satanisté, možná vás potěší, že remake filmu PŘICHÁZÍ SATAN (OMEN) bude mít premiéru 6. 6. 2006 (i u nás).
Ze zajímavé zprávičky zde na ufd.cz vyplývá, že "doporučená přístupnost" u nás skutečně není nic víc než doporučení a že dokonce provozovatel kina nemá právo zjišťovat, kolik je divákovi let! Když si vzpomenu, jak mě v 80. letech musela matka riskantně propašovat na prvního VETŘELCE...
Nejen Nova, ale i Japonci vás baví. Klikejte na odkazy v chat logu pro průřez typickými japonskými estrádami a reklamami.
Ovšem takovou fajnovou reklamu jsem neviděl ani v Japonsku!
Kuk na SomethingAwful.com, kde se zabývají otázkou "Jak by to vypadalo, kdyby Star Trek byl realitou". (Ano, vážení Trekisti, Star Trek ve skutečnosti realitou není, je mi líto. A nebude!)