Hlavní obsah

FFFILM před Oscary

Novinky, František Fuka

V tomto FFFILMu se dozvíte něco o premiérách následujících dvou týdnů, kterých je požehnaně. Příští FFFILM totiž s největší pravdpodobností nevyjde, protože budu zničen z probdělé Budapešťské noci a bouřlivého večírku na tamější proslulé lodi A38.

Článek

Stejně jako loni se totiž i letos vydávám do maďarské metropole, abych odsud spolukomentoval a překládal další ročník Oscarů (pokud vás zajímá, proč se přenos z USA do ČR musí komentovat v Budapešti, pak nejste sami). Ale slovo "spolukomentoval" je možná nesprávně zvoleno, protože to letos bude vypadat podstatně jinak než při jakémkoliv předchozím ročníku a ujišťuji vás, že nemáte tušení, co a koho při komentovaném přenosu uslyšíte. Snad jen předem upozorním, že pokud chcete slyšet každé slovo z toho, co se bude anglicky říkat, pak sledování HBO nebude tou pravou volbou pro vás (pokud nemáte duální zvuk).

Inovace letošních Oscarů bude i na straně Američanů: Poprvé je bude moderovat Jon Stewart. Kdožeto?

Jon Stewart se objevil v menších rolích v několika filmech, ale nehynoucí slávu si získal až jako hlavní postava televizního pořadu "The Daily Show With Jon Stewart". Jde o humoristickou show, která paroduje televizní zprávy a dělá si legraci z politiků. Může vám připadat, že něco podobného dělá např. Bubílková, ale Stewart je narozdíl od ní vtipný, chytrý a skutečně satirický.

Díky němu se prý mladí znechucení Američané začali znovu zajímat o politiku. "The Daily Show" je dokonce pravidelně vysílána na CNN (na evropském CNN pouze jednou týdně). Legendární je Stewartovo vystoupení v seriózním politickém pořadu CNN "Crossfire", kam si ho moderátoři (Republikán a Demokrat) pozvali jako "komickou vložku", ale Stewart zcela seriózně oběma vynadal jak je jejich show a celá současná politika k ničemu.

Tento záznam a pár ukázek z "The Daily Show" je třeba tady, ale jejich humor samozřejmě spočívá především v tom, že někdo sedí ve studiu a o něčem mluví - takže se neobejdete bez dobré znalosti angličtiny.

Film ZKROCENÁ HORA, který přichází tento čtvrtek do našich kin, je jedním z těch, které mají velké oscarové šance. Jde o drama dvou lidí, kteří se do sebe zamilovali, ale díky společenským konvencím nesměli dát asi 20 let své city najevo.

"Trik" je v tom, že oba hrdinové jsou muži - kovbojové (Heath Ledger a Jake Gyllenhaal, přičemž první z nich je nepochopitelně nominován na Oscara za hlavní roli a druhý za vedlejší, i když jde o dvě rovnocenné role). Samozřejmě se nabízí domněnka, že tolik nominací má film právě proto, že je o gayích (navíc o gayích v době a v místě, kdy a kde jim vůbec nebylo přáno) a že v Akademii jsou především liberálové, kteří nemají rádi Bushe atd. atd...

ZKROCENÁ HORA by ale byl dobrý film, i kdyby nebyl o gayích. Režisér Ang Lee (ROZUM A CIT, TYGR A DRAK, HULK) se při adaptaci knižní předlohy choval velmi umírněně a pomocí "nenápadných" pohledů toho řekl více, než by řekl dojemnou hudbou nebo explicitními scénami. (Ano, ve filmu je krátce vidět jedna homosexuální scéna. Ne, nic odvážného při ní není vidět a rozhodně se nedočkáte ničeho jako "homosexuálního erotického filmu".) ZKROCENÁ HORA je film, který předkládá 96 procentům diváků pohled na osudovou zpovězenou lásku z nového svěžího úhlu.

Dalším oscarovým favoritem tohoto týdne je film CAPOTE, vyprávějící o tom, jak Truman Capote psal svou knihu "Chladnokrevně". Ta vypráví o tom, jak dva chlapíci vyvraždili na konci 50. let minulého století farmářskou rodinu a jak to ovlivnilo zdejší obyvatele. Capote tehdy knihu psal na základě vlastního výzkumu ve městě, kde se to všechno stalo, a dlouhých rozhovorů s vrahy (ve vězení).

Film ale v žádném případě není detektivka! Sledujeme v něm, jak je Capote fascinován psychologií vraha a snaží se oba pachatele zachytit jako lidi a ne jako monstra - a současně se nemůže dočkat, až budou popraveni, protože do té doby nemůže knihu dopsat. A trochu se to komplikuje i tím, že Capote byl gay a oba vrazi velmi charismatičtí.

CAPOTE není "divácký" film nebo "příjemný" film (sám Capote - v reálu ani ve filmu - rozhodně není žádný sympaťák). Přesto bych ho neoznačil za "artfilm" a i když jsem ho musel vidět třikrát (což bych dobrovolně neudělal), přišel mi zajímavý a nenudil jsem se ani potřetí. Především jde o "herecký koncert" (fuj, tak zprofanované spojení) Philipa Seymoura Hoffmana (který hraje většinou slizké úchyly a brzy ho uvidíme jako slizkého úchyla ve třetí MISSION: IMPOSSIBLE). Ale i režisér Bennett Miller (celovečerně debutující dokumentarista) má neobvykle jistou ruku a buduje atmosféru velmi zdařile.

A to ještě zdaleka není konec! Další potenciálně oscarovou premiérou tohoto týdne je film George Clooneyho DOBROU NOC A HODNĚ ŠTĚSTÍ, který také zpracovává skutečné události (dokonce z téměř stejné doby) a osudy skutečných lidí. Tentokrát jde o pronásledování komunistů (resp. "údajných komunistů") v 50. letech senátorem McCarthym a hlavními hrdiny filmu jsou novináři ze stanice CBS - především Edward R. Murrow - kteří se proti McCarthymu veřejně postavili.

Je evidentní, že Clooneymu šlo o paralely se současnou Amerikou a Bushovo "Kdo není se mnou, je terorista", ale film rozhodně nepůsobí jako agitka - spíše jako dokument! Je černobílý, neobsahuje téměř žádnou scénickou hudbu, odehrává se téměř výhradně ve studiích CBS a senátora McCarthyho v něm nikdo nehraje - objevuje se v něm totiž výhradně na skutečných archivních televizních záběrech (které mají vzbuzovat dojem, že se díváme na přímý přenos nebo čerstvý záznam).

Nevyznám se v historii natolik, abych mohl hodnotit, zda a nakolik film překrucuje skutečnost. Rozhodně ale stojí za to ho vidět - jednak kvůli tomu množství dokumentárních záběrů z výslechů, které jsou skutečně "chilling", a jednak kvůli povznášejícímu pocitu, že takoví lidé snad opravdu existovali: Reportéři, kteří měli odvahu dloubat do vosího hnízda, ale přitom až chorobně dbali na férovost a nezaujatost. Když si hrdiny tohoto filmu srovnáte se současnými "investigativními žurnalisty", je vám z toho na blití...

Premiéry týdne

Kromě výše zmíněných mají tento čtvrtek premiéru také dva "neoscarové" filmy nižší kvality: UNDERWORLD: EVOLUTION je pokračování UNDERWORLDu, které rozhodně není lepší než první díl. A film s originálním českým názvem KARCOOLKA je počítačem animovaná parodie na Karkulku, která ovšem není tak vtipná jako třeba Shrek a především vypadá neuvěřitelně hnusně - design i animace postav jsou občas vyloženě odporné, jako kdyby někdo čerstvě ukradl profesionální animační software a prováděl v něm první amatérské pokusy.

A co se týče přístího týdne (kdy, jak už bylo zmíněno, FFFILM pravděpodobně nevyjde), není to také příliš slavné: BAMBI 2 je nudný 70minutový film pro úplně nejmenší děti, který šel v USA přímo na video. RŮŽOVÝ PANTER je přesně tak špatný remake, jak se zdálo už z traileru. KACHNÍ SEZÓNA je námětem v podstatě teenagerská komedie (mexická), ovšem natočená v nesnesitelně pomalém tempu v jednom bytě se čtyřmi lidmi.

A filmy DARWINOVA NOČNÍ MŮRA (dokument nominovaný na Oscara) a RAFŤÁCI jsem zatím neviděl.

Ve zkratce...

A tohle je zajímavé: V tomto blogu se zaměstnanci Disneye a Pixaru velmi otevřeně vyjadřují k problémům, které v posledních letech a desetiletích postihly Disneyovy zábavní parky (vinou špatného managementu) a hledají řešení, jak je napravit.

Česká verze "Výměny manželek" zjevně ještě má co dohánět!

Skvělá zpráva: Pokračování kultovního filmu DARK CRYSTAL bude režírovat Genndy Tartakovsky, který je zodpovědný za nové animované STAR WARS nebo seriál "Dexter's Laboratory".

Související témata:

Související články

FFFILM, který by se chtěl smát

Dnešní FFFILM se budeme věnovat především dvěma komediím - JAK SE KROTÍ KROKODÝLI a FINTY DICKA A JANE. Problém je v tom, že jedna je vtipná jen mírně a druhá...

FFFILM skoro nanic

Dnešní týden mají sice premiéru čtyři filmy, ale jejich kvalita je, obávám se, nepřímo úměrná tomu, kolik lidí na ně přijde do kina. A obávám se, že nejvíc...

FFFILM: Není Mnichov jako Mnichov

Pokud Čech slyší slovo "Mnichov", jako první asociace se mu většinou vybaví "Mnichov 1938". Nový film Stevena Spielberga je ale o "Mnichovu 1972". Kolik...

Výběr článků

Načítám