Článek
Anglie je ve 30. letech 21. století totalitárním státem, jemuž vládne nejvyšší kancléř Sutler. Funguje absolutní cenzura. Všechny noviny a televizní stanice jsou řízené státem. Nikdo nesmí říkat, co si myslí. Nepohodlní lidé jsou bleskově odstraňováni tajnou policií. Anglie je na tom ale pořád lépe, než Spojené státy a zbytek světa, kde zuří války a smrtící choroby.
A v této Anglii se objeví osamělý vzbouřenec v masce Guye Fawkese, říkající si "V". Guy Fawkes byl chlapík, který se na počátku 17. století pokusil (neúspěšně) vyhodit do vzduchu britský parlament a vyděděnec V (žijící někde tajně v podzemí a špičkově ovládající umění boje) chce udělat totéž. Netají se s tím a informuje o tom s ročním předstihem celou Anglii (a dodá svým slovům váhu tím, že vyhodí do vzduchu budovu Nejvyššího soudu).
Film V JAKO VENDETA se odehrává v průběhu jednoho roku mezi dvěma výbuchy a sledujeme v něm především Evi Hammondovou (Natalii Portmanovou), jejíž osud je shodou náhod propleten s V, a inspektora Finche (Stephen Rea), který po V pátrá a přitom objevuje stopy, které měly zůstat skryty, čímž se stává nepohodlným pro vládu. A V mezitím vraždí různé lidi, kteří spolu zdánlivě nemají nic společného.
Snímek V JAKO VENDETA je natočen podle comicsu a je výborným comicsovým filmem, což ale neznamená, že jde o dobrou comicsovou adaptaci. Dovolte mi vysvětlit: Stejnojmenný comics jsem nečetl, ale vznikl před 20 lety a vyjadřoval se prý k tehdejší thatcherovské Británii. Filmová verze se evidentně vyjadřuje k současným tématům, jako je boj proti terorismu a dobrovolná ztráta občanských svobod v zájmu tohoto boje, a obsahuje značné množství velmi konkrétních výpadů proti současné americké vládě. Autor comicsu Alan Moore se od filmové verze VENDETY distancoval, což mi skutečně hlava nebere, protože jde o přibližně tisíckrát lepší film, než LIGA VÝJIMEČNÝCH (od které se nedistancoval).
Co do námětu je film velmi výrazně inspirován jednak knihou 1984, jednak filmy jako BRAZIL (kdyby nebyl na tripu) nebo EQUILIBRIUM. Nejvíce asi připomíná ono EQUILIBRIUM, protože i v něm hlavní hrdina jaksi zázračně zachraňuje demokracii tím, že zabije nějaké lidi a přechytračí desítky či stovky dalších. Myšlenka, že se dá za demokracii bojovat zabíjením a vyhazováním státních památek do vzduchu, je jistě zajímavá a kontroverzní, ale film z ní nic zajímavého nevytěží a slouží jen jako námět k efektně znějícímu pseudofilosofování a akčním scénám. U seriózněji zaměřeného filmu by to vadilo. U efektního comicsového filmu, jakým je V JAKO VENDETA, to nevadí a funguje to přinejmenším stejně dobře jako narážky "mutanti = homosexuálové" ve filmových X-MEN.
Z výše uvedeného možná pramení Mooreova nespokojenost. Možná mu vadilo, že ve filmu nejsou zajímavé myšlenky a úvahy, které možná byly v jeho comicsu. Pokud by tam byly, mohla se VENDETA stát revolučním filmem, možná nejlepší filmovou adaptací comicsu. Ale díky i za tuhe verzi.
VENDETU režíroval James McTeigue, ale významnější pro ni jsou jména bratří Wachovských, kteří film napsali a produkovali a kterým koneckonců McTeigue dělal pomocného režiséra při MATRIXech. McTeigue (a Wachowští) jednak dokázali dát scénám patřičnou comicsovou atmosféru (obzvlášť flashbacky jsou sestříhané velmi pěkně) a jednak měli opravdu šťastnou ruku při výběru herců.
Bohužel, Natalie Portmanová moc zajímavá není (ne že by hrála bůhvíjak špatně, ale její postava prostě není věrohodně napsaná), ale velmi šťastný nápad spočíval v tom, že do většiny vedlejších rolí byli obsazeni vynikající britští herci, na které je radost koukat i když pronášejí hlášky, které na papíře vypadají naprosto dementně.
Například Stephen Rea (hraje tento týden i ve SNÍDANI NA PLUTU), John Hurt (který shodou okolností hrál hlavní roli ve filmu "1984") nebo Stephen Fry. A hereckému obsazení samozřejmě vévodí Hugo Weaving (Agent Smith z MATRIXů, Elrond z PÁNA PRSTENŮ), který skvěle odehrál titulní roli pod nehybnou usměvavou maskou, jen pomocí podmanivého hlasu a pohybů těla. Tak skvěle, že je cool, když má být cool, a není směšná, když nemá být směšná.
V JAKO VENDETA není BLADE RUNNER. Všechno je v ní řečeno naplno a hlasitě, nemáte možnost o tom příliš přemýšlet a je to dobře, protože se o tom moc přemýšlet nedá. Na druhou stranu, pokud vezmeme v úvahu, že jde o velkorozpočtový hollywoodský film, je v něm myšlenek a filosofie více než dost. Nebo aspoň "zdání myšlenek a filosofie" (podobně jako ve druhém a třetím MATRIXu). Jsem mnohem raději, když to dopadlo takhle, než aby z toho byl další HULK. Přitom Hulk se mi celkem líbil.
A teď už z budoucnosti zpět do minulosti, k jinému vyděděnci ve filmu LIBERTIN:
Nebudu vám tvrdit, že jsem před shlédnutím tohoto filmu věděl, kdo to byl John Wilmot z Rochesteru. Po shlédnutí filmu ale už vím, že to byl přítel Karla II., libertin (volnomyšlenkář), ateista, prasák a vynálezce pornografie, který zemřel ve 33 letech na syfilis, alkoholismus a podobné radostné věci.
Protože se v 17. století nevydávaly časopisy, Wilmot psal pornografické básničky a inscenoval pornografické divadelní hry (o čemž se nechci podrobněji rozepisovat, protože to patří k nejlepším scénám filmu). Samozřejmě neustále souložil (i s chlapci, což ve filmu moc rozvedeno není), řešil své životní problémy velmi svérázně a nestyděl se za to: Například se finančně zaopatřil tak, že unesl krásnou mladou šlechtičnu z bohaté rodiny, zneuctil ji, načež si ho musela vzít a on přišel k penězům její rodiny. Také se vydával za doktora a věnoval se "léčbě neplodnosti", což spočívalo převážně v tom, že byl dárcem spermatu (bez použití lahvičky).
LIBERTIN patří k těm filmům, ze kterých se nenásilně dozvíte něco málo z historie - nebo si to aspoň myslíte. I když Wilmotův život sestával pouze ze skandálů, občasné politické kličky a nesmělého pokusu o lásku, je zajímavé dívat se na film, který byl podle toho natočen - protože ve vás rezonuje tušení, že takhle nějak to opravdu bylo a děj na plátně není svazován klasickými filmovými berličkami.
I když tohle v případě LIBERTINa není až tak úplně pravda: Celá dějová linie "prostopášník se doopravdy zamiluje do čisté ženy" je filmová až moc a s chutí bych ji nahradil dalšími politickými pletkami a sexuálními skandály. A ta "čistá žena" není až tak úplně čistá, protože jednou ze zajímavých informací, které si z filmu odnesete, je skutečnost, že v 17. století byla většina hereček současně i prostitutkami.
Osud Johna Wilmota je podobný osudu markýze De Sade nebo Casanovy a možná pro vás bude užitečné, když film LIBERTIN srovnám s filmy QUILLS - PEREM MARKÝZE DE SADE a CASANOVA (poslední verze s Heathem Ledgerem). LIBERTIN se mi z nich líbil nejvíc. QUILLS bylo až příliš filosofické a bylo vidět, že jeho tvůrcům nešlo ani tak o pohled na markýzův život, ale chtěli filmem říct něco nadčasového (což se jim ne zcela povedlo). CASANOVA je LIBERTINovi dějově velmi podobný (i v něm jde o příliš emancipovanou ženu, která svůdníkovi odolává), ale je natočený jako nezávadná žertovná podívaná, vhodná i pro dětičky. LIBERTIN je oproti tomu závadná nežertovná podívaná pro hodně otrlé.
Nejde jen o to, že se v něm sprostě mluví a vidíme nějakou tu nahotu (film byl prý ještě odvážnější, ale ledacos je vystříháno, aby mohl být vůbec promítán v kinech). LIBERTIN je také velmi zručně natočen tak, aby v něm téměř všechno bylo odpudivé. I krásné dámy jsou nalíčené příliš moc, upocené a i bez čichových vjemů je jasné, že skoro všechno, co vidíme na plátně, doprovází nepříjemný zápach.
Titulní roli hraje Johnny Depp a i když můžeme mít k filmu lecjaké výhrady, Depp opět září. Když to tak beru kolem a kolem, Depp vlastně září skoro v každém svém filmu, i když jde o diametrálně odlišné role. Že dokázal stejný člověk dobře zahrát Ichaboda Cranea v OSPALÉ DÍŘE i Johna Wilmota v LIBERTINOVI, to je doslova omračující. Vzhledem k tomu, že film natočil debutant, je výsledek překvapivě kvalitní, i když samozřejmě ne pro útlocitné povahy. Že je to dobrý film, to pro mě vyplývá z faktu, že jsem si hned po jeho shlédnutí našel ve Wikipedii informace o tom, jak to s Wilmotem bylo doopravdy. A většina věcí souhlasila. I to s tou opicí.
A konečně třetím vyvržencem tohoto týdne je Patrick Braden (Cillian Murphy) z filmu Neila Jordana SNÍDANĚ NA PLUTU. Patrick je z Irska, nezná svou pravou matku a je transvestit. V poměrně raném věku zjišťuje, že malé městečko je pro něj a pro jeho sexuální orientaci (se kterou se nijak netají - naopak!) příliš malé a vydává se nejprve do světa a pak do Londýna.
Patrick zažije různé žertovné i dramatické historky, ale většina z nich nepramení z jeho sexuální orientace. Film se odehrává v době (70. léta minulého století), kdy být otevřeným transvestitou většinou neznamenalo, že vám automaticky někdo bude chtít rozbít obličej. Ale znamenalo to, že váš život bude trochu méně všední, než je obvyklé. Obzvlášť pokud přitom hledáte svou matku, o které víte pouze to, jaké slavné krásce se podobala.
Nechci psát, jak moc se tento film líbil zrovna mně. SNÍDANĚ NA PLUTU je přesně ten snímek, který rozhodně není špatný, ale to, jak moc se bude líbit zrovna vám, záleží na mnoha faktorech a na vašem momentálním rozpoložení. I když obsahuje některé netradiční vyprávěcí postupy, nejde v žádném ohledu o nijak revoluční dílo. Nejdůležitější ale je, že je v něm všechno tak trochu remixováno a natočeno trošičku z jiného pohledu, než bývá zvykem, takže se při něm nebudete nudit. Jde o to, jestli je to pro vás dostatečný důvod jít do kina.
Premiéry týdne
Bohužel nevím, jestli je nějaký renegát i v českém filmu ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU, protože jsem prostě a jednoduše před týdnem zaspal novinářskou projekci (protože jsem do pěti ráno psal FFFILM). Ale prý není nejhorší.
Ve zkratce...
První foto (namaskovaného) padoucha z nové bondovky.
Třetí RESIDENT EVIL bude režírovat Russell Mulcahy (první dva HIGHLANDEROVÉ, THE SHADOW).
Steven Spielberg a Zhang Yimou (KLAN LÉTAJÍCÍCH DÝK) budou společně režírovat zahajovací a závěrečný ceremoniál olympijských her 2008 v Pekingu.
Pokud používáte nějaký elektronický kalendář, zvládající online synchronizaci, může se vám hodit tenhle přehled premiér v našich kinech na hodně dlouho dopředu.