FFFILM: Bez českého znění / Kameňák

V České republice máme to štěstí, že jsme příliš malá země na to, aby se filmovým distributorům vyplácelo většinu filmů dabovat. Tudíž se titulkují a ten, kdo nesnáší dabing a vládne cizími jazyky, se může radovat. Bohužel (pro ně), většina diváků cizími jazyky nevládne, a tudíž se film musí titulkovat (což je přibližně o řád lacinější než dabing).

Začíná to tak, že filmový distributor dodá titulkovací firmě seznam připravovaných filmů a firma je rozdělí překladatelům na základě toho, kolik má který z nich času a jakému žánru dává přednost. Například já ještě nepřekládal ani jedno izraelské gay porno...

Překladatel se na film jednou podívá a dostane domů audiokazetu s jeho zvukem plus dialogovou listinu. Dialogová listina (viz fotografie) není scénář, ale vytvářejí ji specializované americké firmy zpětně na základě hotového filmu. Je v ní uvedeno každé "ehm" a zakašlaní a u každého méně obvyklého slovního spojení je pro překladatele vysvětlivka. Například (a to je skutečný citát) když hrdina řekne "We are fucked!", je pod tím vysvětlivka: "Fucked: Vulgární slang, označující situaci, ve které je málo pravděpodobné, že dopadne výhodně pro hovořícího". Takže pokud překladatel netuší co je to "Jacuzzi" (viz "pan Jacuzzi" tento týden v Columbovi) nebo dokonce přeloží "rows" jako "růže" (viz "walks behind the rows" v KUKUŘIČNÝCH DĚTECH 6 na videu), je to v 90% způsobeno prostě tím, že byl překladatel líný a dialogovou listinu vůbec nečetl. Hlouběji to souvisí také s tím, že filmů pro video se překládá (dabuje) mnohem více, než se překládá (titulkuje) filmů pro kina, tudíž zatímco videofirmy mají často překladatelů nedostatek a vezmou se za vděk doslova každým, titulkovací společnosti mají několikanásobně víc zájemců o práci, než potřebují, a mohou si proto mezi nimi vybírat. Ale zpět k procesu titulkování...

Překladatel má tedy doma zvuk filmu a dialogovou listinu a musí z toho nějak dát dohromady filmové titulky. To je o dost pracnější, než prostě přeložit dialogy. V titulcích totiž nesmí být víc, než cca. 10 znaků na vteřinu filmu. To, že zrovna vy dokážete číst rychleji, není bohužel žádný argument. Proto se musí většina dialogů zkrátit (ale tak, aby v nich zůstalo co nejvíc z původního smyslu) a pokud možno rozdělit do vět kratších než dva řádky. Někteří překladatelé si předem udělají do originální listiny tužkou "spotting" a označí si odkud pokud to vždy bude jeden titulek. Jiní (např. já) provádějí rozdělování a "frázování" až při samotném překládání.

Vzniklý text se odnese na disketě do studia, kde projde jazykovou a dramaturgickou úpravou. Pokud jste se někdy divili titulku "Dramaturgie titulků Anna Kareninová", tak vězte, že Anna Kareninová skutečně existuje (viz foto) a skutečně se jmenuje tak, jak se jmenuje. Práce dramaturga spočívá v tom, že upravuje texty tak, aby byly více scénářem a méně překladem. Čím lépe odvedl překladatel svou práci, tím méně má dramaturg práce a tím více dostane překladatel zaplaceno. Pokud by vás to zajímalo (a vzhledem k vašim mailům vás to zajímá), překlad jednoho filmu se většinou dělá týden (ale v případě nouze se dá zvládnout i za jeden dva dny) a platí se za ně okolo 5000 Kč (ale velmi to kolísá podle délky filmu a počtu titulků). (A ještě jedna věc z vašich mailů: V současné době opravdu nevím, kam byste se mohli obrátit, pokud chcete titulkovat filmy pro naše kina. Opravdu ne!)

Tím ovšem proces výroby a ražení titulků zdaleka nekončí a následují věci, o kterých jsem donedávna neměl ani tušení. O těch se ale dozvíte až příští týden, protože dneska bych chtěl ještě něco napsat o drsném humoru.

Tento čtvrtek má premiéru nový film Zdeňka Trošky KAMEŇÁK. Byl jsem na jeho novinářském promítání, kdy byly čtyři řady v kině vyhrazeny pro novináře a zbytek kina zaplnili "řadoví diváci", evidentně mimopražští a ze značné části zahraniční (mluvili slovensky). Tito diváci se pak smáli celý film téměř nepřetržitě a úplně všemu. Například: "Pane doktore, já už to tři týdny nedostala!" + "Ale paní, já vám nic neposílal!" = Neutuchající bouřlivý smích. Když uvážím, že tito diváci musí tento styl humoru mít v oblibě, tak odmítám věřit, že se všem těmto vtipům smáli proto, že je neznali, a musím se smířit s tím, že lidem zřejmě dělá dobře, když znovu slyší vtipy, které mají už léta rádi.

Při následné tiskové konferenci Troška vysvětloval, že jeho filmy jsou dobré, protože se na ně na Nově dívá hodně lidí. Proti tomu nemohu postavit žádný logický argument a nechci se o to ani pokoušet, neboť to vypadá, že se tvůrci filmu domnívají, že proti nim novináři něco osobního mají. Já si to ovšem nemyslím, stejně jako si nemyslím, že legrační filmová hláška "Ááá, paní Spáčilová, vy jdete na to anonymní vyšetření na AIDS!" (po které začalo celé kino s výjimkou čtyř řad tleskat) má něco společného s nějakou konkrétní paní Spáčilovou...

Kromě KAMEŇÁKU má ve čtvrtek premiéru hudební polodokument NONSTOP PÁRTY, který je zaměřen na hudební scénu, vznikající v Manchesteru koncem 70. let. Pokud ji neznáte, obávám se, že se ve filmu nebudete příliš orientovat. A konečně NAQOYQATSI je závěrečný díl abstraktní filmové trilogie s názvy, které si nikdy nikdo nemůže zapamatovat a já neudělám tvůrcům tu radost, abych je odněkud pracně opisoval...

Kromě toho minulý týden začal Projekt 100 a za pár dní začíná FebioFest. Na obou uvidíte jednak starší kultovní záležitosti, jednak věci, které se zanedlouho objeví v našich kinech a taky spoustu umění.

Nové hezké fotografie z DAREDEVILA (jehož česká premiéra se o týden odkládá) jsou tady.

Zdá se, že je na českém webu pomalu přecpáno filmovými servery. Už jste třeba viděli "Movie"?

Americká filmová akademie přijala dost diskutabilní změnu pravidel, podle které v budoucnosti nebude moci být nominována na Oscara hudba, která používá motivy z předchozího dílu filmu (bez ohledu na to, jakou část z celkové délky soundtracku tyto pmotivy představují). T.j. od příštího roku nemůže Oscara za hudbu získat žádný PÁN PRSTENŮ, HARRY POTTER, STAR WARS...

Na rakovinu zemřel herec Richard Crenna, který se proslavil především jako plukovník Trautman ve všech dílech RAMBA. Možná s tím souvisí následující zpráva...

Sylvester Stallone se prý počtvrté vrátí jako Rambo a tentokrát pomůže zlikvidovat samotného Osamu Bin Ládina. Zní to dost idiotsky na to, aby to byla pravda.

Jak daleko může sahat něčí láska k japonskému animovanému filmu AKIRA?

Několik čtenářů mi napsalo, že v kinech Cinestar prý uprostřed DVOU VĚŽÍ dělají přestávku! Je tomu skutečně tak a z dobře informovaných tajných zdrojů mám informaci, že se to děje proto, aby v průběhu oné přestávky mohli onu právě skončenou první polovinu začít promítat v jiném sále a tudíž aby na jedné kopii utržili dvakrát vyšší vstupné.