Článek
Jakýkoli film se slavnými herci se tak letos na Lidu těší větší pozornosti než obvykle. Těžit z toho mohla například britská komedie Vévoda, která svižně, zábavně i dojemně vypráví pravdivý příběh netradiční krádeže vzácného Goyova portrétu vévody z Wellingtonu. Hlavní role hrají držitelé Oscarů Jim Broadbent a Helen Mirrenová.
Herečka, která si v roli chudé starostlivé manželky odpočinula od postav královen, do Benátek nepřijela. Film dotočený jen dva týdny před tím, než v Británii koronavirus všechno zavřel, tak v Benátkách reprezentovali režisér Roger Michell a herec, bez něhož by snímek nevznikl, Jim Broadbent.
„Jsem nadšený, že tu můžu být. Měli jsme z téhle cesty určité obavy, ale je skvělé, že se benátský festival koná. Připadá mi to tu skoro normální,” uvedl na tiskové konferenci 71letý herec. Dodal nicméně, že pandemie omezila starším umělcům možnosti práce, především kvůli problémům s jejich pojištěním.
Ve filmu Vévoda, na který se můžeme těšit i v českých kinech, se Broadbent ukazuje jako svérázný chlapík a neúspěšný spisovatel, jenž se po svém zastává obyčejných lidí. Roger Michell, který se tu vrátil k lehkosti svého nejznámějšího snímku Notting Hill, se inspiroval britskými filmy ze začátku 60. let, kdy se Vévoda také odehrává.
Režisér Roger Michell a herec Jim Broadbent představili komedii Vévoda.
„I tohle je příběh malého člověka bez práce a bez vlivu, který se postaví mocným. Oslava podobných excentriků, kteří do své malé revoluce přinášejí určité rošťáctví, je součástí britské kultury,” myslí si režisér.
Jiný pravdivý osud z Británie o člověku, který se zastával druhých, vypráví soutěžní snímek Slečna Marxová. Ten ovšem vznikl v italsko-belgické koprodukci a do hlavní sekce mu jistě pomohla jeho italská režisérka Susanna Nicchiarelliová, která v Benátkách před třemi lety uspěla s filmem Nico 1988.
„Natáčet film o někom, kdo opravdu existoval, je velmi stimulující. Skutečné osoby jsou mimořádně komplexní a ambivalentní. Někdy také nekonzistentní. Dělají věci, kterým jen těžko rozumíte,“ vysvětlila svůj zájem o životopisy režisérka.
Roli Eleanor Marxové dostala Britka Romola Garaiová, známá z mnoha kostýmních filmů. „Tenhle byl ale jiný. Odvážný a kreativně ambiciózní, přesně v duchu samotné Eleanor,“ říká herečka.
Osud nejmladší dcery Karla Marxe, která překládala, psala, bojovala za práva dělníků a žen a zároveň obětovala svůj život nevěrnému milenci, se Nicchiarelliová pokusila pojmout nově. Využití punkové hudby ani promlouvání Eleanor Marxové do kamery ovšem nezajistilo, aby film vypadal revolučně a relevantně.
Zájem o snímek Maiínstream
Ještě hůře dopadl druhý film vnučky Francise Forda Coppoly Giy, která se v titulu Mainstream vyjadřuje k sociálním sítím a jejich vlivu na umění. Snímek vyvolal na festivalu u diváků velký zájem, výsledek ovšem působí naivně. Divoký vizuální styl irituje a moralizující obsah nepřesvědčí, že by se autorka v tématu vyznala.
Největším kladem filmu tak zůstává, že na plátně představuje dceru Umy Thurmanové a Ethana Hawkea Mayu Hawkeovou. Ta film vnímá jako obraz cesty mladé dívky k poznání, že jediná osoba, od níž potřebuje pozornost a lásku, je ona sama.
„Nevím, jestli lidi někdy najdou rovnováhu ve vztahu k sociálním sítím. Přijde mi, že jsme spíš nenasytná monstra, která všechno přehánějí, než s tím musí naráz skončit,“ okomentovala téma filmu 22letá herečka.
S režisérkou se seznámila, když ji Gia Coppolová fotografovala. „Její fotografie byly první, na kterých jsem samu sebe poznala. Její filmová režie je podobná. Nechává prostor nemotornosti, nedokonalosti. Vidí celého člověka, i s jeho chybami a podivnostmi. Naučila jsem se od ní hodně o sebepřijetí,” chválila Coppolovou nová hvězda.