Článek
Šéf trutnovského festivalu Martin Věchet ho údajně pozval, za což byl peskován médii, přáteli, konkurenty i návštěvníky festivalu. Ve skutečnosti ale k žádnému oficiálnímu pozvání nedošlo, jenom při rozhovoru v dokumentárním filmu Věchet řekl, aby se Jakeš přijel na festival podívat, chce-li vidět, jak se dnes mladí lidé baví.
Tento nešťastný moment na videu umístěném na internetu a vytržený z kontextu způsobil, že svou účast na festivalu odvolalo několik skupin a možná si ji rozmysleli i někteří diváci. Areál byl sice zaplněn, ale v minulých letech už na tomto festivalu bylo přítomno více diváků.
V neděli večer program vrcholil. Nejprve se představili britští Skunk Anansie v čele se zpěvačkou Skin. Jejich rocková hudba má drajv a sílu, na jejichž základě zní překvapivě tenký hlas divoké vokalistky. Zvukově to ale do sebe hezky zapadá, a tak netrvalo dlouho a Skunk Anansie diváky v areálu brzy rozpohybovali a rozskotačili. Byl to povedený koncert, přesně takový, jaký každý festival potřebuje při blížícím se konci.
Rakouští Parov Stelar se pak v noci z neděle na pondělí postarali o zbytek. Přivezli electroswing, tedy hudební styl, jehož zásadní ambicí je pobavit a roztančit. To jim netrvalo dlouho a brzy se dala drtivá většina diváků do tance. Parov Stelar už se sice ve svém znění snaží tu a tam od přece jenom poněkud monotónního electroswingu odejít, nicméně základ byl jasný a plnil poslání.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že se návštěvníci festivalu k jeho finále protančili. Jistě příjemně unavení, neboť už za sebou měli mimo jiné páteční koncerty amerických rockových skupin Fear Factory a Soulfly či sobotní vystoupení Orchestru Václava Hybše, jenž nabídl písničky, které pro mnohé přítomné nebyly ani zdaleka hity jejich mládí.
Střet generací dopadl dobře. Zkušení hudební bardi si mladé pod pódiem získali poměrně záhy a nakonec je bez potíží rozpohybovali.