Článek
Patton se Zu nabídl zběsilou totální hudbu na pomezí improvizace, hard coru a free jazzu. Potvrdil, že ani v současné době není nutné dělat v umění kompromisy a přizpůsobovat se komerčním tlaků. Nezazpíval žádný hit skupiny Faith No More, se kterou se na začátku devadesátých let proslavil.
Až v úplném závěru ukázal, jak podmanivý má hlas. Většinou divoce křičel, kvílel, ječel, chroptěl a vyluzoval zvuky, které mají k tradičně pojímanému zpěvu hodně daleko. Dobře však zapadaly do divoké přerývané hudby italského tria, oplývající překvapivými změnami, náhlými vpády bicích i vstupy barytonsaxofonu, který přecházel z bučení do přefukovaných kvílivých tónů. Patton hutnou zvukovou koláž ještě doplňoval o šumy a nebo vstupy analogovým syntezátorů.
Teprve ve dvou přídavcích ukázala kapela šíři záběru, když zahrála valčík a jednu poklidnější skladbu. Přes jejich nekompromisní přístup skoro nikdo neodešel ze sálu, kde se sešlo na 1000 lidí. Pattonovo vystoupení potvrdilo, že všechna takzvaně závazná pravidla o tom, že se hvězda musí držet svého stylu a nabízet to, co od ní posluchači očekávají, se nezakládají na pravdě. Slouží spíše k ohlupování interpretů i posluchačů. Hudební průmysl by nerad ohrozil svoje už bez tak slábnoucí zisky.
Proměnliví Matmos
Koncert Matmos, kde základní duo posílil ještě kytarista, už takový zájem nevzbudil, přesto bylo vystoupení těchto spolupracovníků Björk, kteří výrazně ovlivnili její album Vespertine, také mimořádně podnětné. Padl na něm další mýtus - že v dnešní době je hudební scéna roztříštěná a jednotlivé subžánry se vyvíjejí v izolaci.
Matmos jsou představitelé scény zaměřující se na práci s nezvyklými zdroji zvuku, hlavně s lupanci, šumy a praskáním. Na ty samozřejmě došlo, byla to však jen jedna z poloh. Nabídli i písně, v nichž hrály prim dvě kytary s countryovými a surfovými názvuky, a místy se zase blížili jiné sanfranciské legendě, anonymním Residents s jejich potemnělým elektronickým soundem.
V závěru se dokonce přiblížili hudební klaunerii. Když kytarista nehrál, ležel na pódiu, jako by se slunil. V přídavku zase jeden z členů měl problémy udržet na kolenou gong, na který hrál metličkami rytmus. Jeho pády byly součástí zvukové koláže, která byla o to zajímavější, oč větší podíl v ní měli zvuky přímo vytvářené na pódiu a ne "tahané" z počítače.