Článek
Soundedit je jediný festival v Evropě, jenž oceňuje práci producentů a dalších osobností stojících v pozadí úspěchu zásadních hudebních interpretů.
Součástí několikadenní akce jsou i desítky diskusí, workshopů a přednášek, každoročně se zde uděluje cena Člověk se zlatým uchem a třešničkou na dortu, která do Lodže láká hudební fanoušky z celého Polska, jsou pak večerní koncerty.
Nekompromisní dramaturgie inklinuje k vlivným kapelám „osmdesátek“, což je patrně zrcadlem vybraného hudebního vkusu zakladatele akce Macieje Werka. Lze tak usuzovat z plejády hostů minulých ročníků, kde se objevila taková jména jako Midge Ure, Sisters of Mercy, Peter Muphy, Lisa Gerrard, Marc Almond a řada dalších.
Hvězdy míří do Prahy. Příští rok přijedou Alanis Morissette, Lenny Kravitz, Lionel Richie, David Garrett i The Lumineers
I letošní ročník lákal na řadu hudebních ikon. Největší počet diváků přilákal do lodžského klubu Wytwórnia nizozemský Clan of Xymox, který patří k zásadním kapelám rané éry slavného britského labelu 4AD a je součástí kultu takzvané nové vlny osmdesátých let.
Fanouškovská základna kapely sice nikdy nebyla tak početná jako v případě žánrových souputníků The Cure, Sisters of Mercy nebo Depeche Mode, přesto si kapela udržuje dodnes setrvávající kvalitu alb, a to díky entuziasmu a invenci jejího frontmana a autora většiny repertoáru Ronnyho Mooringse. Koncert v Lodži ukázal, že kapela je stále ve velmi dobré formě.
Dalším velkým jménem letošního ročníku měla být britská kapela New Model Army. Ta ale kvůli nemoci bubeníka před pár týdny zrušila zbytek letošního evropského turné. Pouze v případě festivalu Soundedit učinila výjimku a vystoupila v komorní sestavě, dorazili frontman Justin Sullivan a kytarista a klávesista Dean White. Jejich strhující vystoupení nabídlo převážně akustické verze známých písní skupiny.
Jednoznačně nejsilnějším vystoupením v rámci nedělního programu byl koncert znovuzrozených britských The Wolfgang Press. Stejně jako Clan of Xymox i tato kapela je spojena s nezávislým britským vydavatelstvím 4AD. Je neuvěřitelné, že před pár týdny vydala po třicetileté odmlce nové album.
Kapela v Lodži přitom příjemně šokovala tím, že koncert nepostavila na snaze o vzkříšení ducha minulosti, ale odehrála nové album téměř celé. Jen v závěru se krátce vrátila do minulosti, mimo jiné výborným provedením skladby My Life z roku 1986.
Mimořádně silný byl i program v předešlých dnech, který se odehrával hlavně v režii renomovaných polských muzikantů. S velkým očekáváním byl spojen sobotní koncert s názvem Band on the Run Live, který zahrnoval nové nastudování stejnojmenného alba Paula McCartneyho s kapelou Wings.
Dojemnou hodinku, během které se střídalo několik vokalistů, zakončila coververze písně Helter Skelter od Beatles, ve které sólový part obstaral populární polský zpěvák Krysztof Zalewski.
Jedním slovem kouzelné bylo vystoupení polského multiinstrumentalisty a producenta Andrzeje Smolika a Kevina Foxe, kteří mají za sebou dvě skvěle přijatá alba. Silné bylo také vystoupení německé kapely Woods of Birnam, jež představila nové album inspirované příběhem Doriana Graye, literárního hrdiny Oscara Wilda. Výlet do osmdesátých let nabídla francouzská kapela Nouvelle Vague, která hraje vlastní a neodolatelné úpravy hitů z období nové vlny a gotického rocku osmdesátých let.
Člověk se zlatým uchem
Součástí Soundeditu byl i letos bohatý doprovodný program, zlatým hřebem pak bylo předávání ceny Člověk se zlatým uchem. Tu letos získaly dvě světové a dvě polské osobnosti.
Převzal ji Chris Thomas, který spolupracoval s takovými jmény, jakými jsou Pink Floyd, Sex Pistols, Elton John a další, a Steve Lyon, jenž se podepsal na úspěchu kapel Depeche Mode, The Cure a mnoha dalších. Cenu pořadatelé předali i polskému producentovi Tadeaszi Mieczkowskému a vlivnému písničkáři Cieszławu Niemenovi in memoriam u příležitosti dvaceti let od jeho úmrtí.
Festival Soundedit je určen hlavně hudebním fajnšmekrům. Má skvělou atmosféru a jeho návštěva ukazuje, že Poláci jsou v oblasti alternativních hudebních žánrů ve srovnání s Českem na míle daleko. Marně vzpomínám, kdy se v České republice v rámci jedné akce objevilo tolik vlivných osobností, které určovaly nebo i nadále určují vývoj muziky, a to jak na koncertech, tak v rámci doprovodného diskusního programu.
Festival Soundedit mohou Češi Polákům jen závidět. Anebo mohou nasednout do auta a být jednou za rok u toho. Od česko-polských hranic to nejsou ani tři hodiny jízdy.