Článek
„Moje matka pracovala ve vězení dvacet let, vedla tam divadelní dílny a natočila o tom svůj první celovečerní film Les mains libres. Od svých 11 let jsem se tedy setkával s lidmi, co vyšli z vězení a někdy se tam zase vraceli,“ říká Garrel o reálném základu filmu.
„Ale když se matka vdávala, bylo mi osmnáct a nebyl jsem u toho. Tím filmem jsem se na její svatbu tak trochu vetřel. Já si ale se svým nevlastním otcem hned padl do noty. Otevřel mi dveře do světa, který jsem vůbec neznal, a mě vždycky baví pozorovat setkávání dvou různých světů,“ uvedl.
Hrdinou filmového příběhu je Abel, který se dozvídá, že se jeho matka, šedesátnice Sylvie, chystá provdat za muže, který si odpykává trest ve vězení. Zpanikaří a s pomocí své nejlepší kamarádky Clémence se ji snaží ochránit ze všech sil. Ovšem po setkání se svým budoucím otčímem Michelem možná trochu změní názor…
Louis Garrel a Noémie Merlantová
„Je to příběh syna, který si myslí, že jeho úkolem je matku uchránit před něčím, co není bláznovství, ale radost. Jeho matce se totiž nevede špatně, spíš naopak. Ovšem její syn je pesimista a tvrdí, že to, co ona vidí jako dobré, špatně dopadne. Protože to, co jeho matka prožívá, je jedna velká radost, radost stále mladé ženy, pro niž nic nekončí, ale naopak pořád pokračuje,“ vysvětluje Garrel a dodává, že nechtěl natočit rodinnou kroniku.
„Raději jsem použil jen některé biografické prvky a vnesl je do filmu, který si pohrává s filmovým žánrem, včetně toho komediálního. Chtěl jsem se vyhnout patosu a tragice. Pojednat vztah matky a syna ve filmu je těžké. Člověk se lehce dostane až na dřeň. S čím větší lehkostí se to snažíte pojednat, tím lepší to bude pro film i pro diváka.“
Hlavní role ve filmu ztvárnili Roschdy Zem, Anouk Grinbergová, Noémie Merlantová a Louis Garrel. Diváci ho mohou vidět ještě dnes, v pondělí, v pražském kině Světozor ve 20:30 hodin, do distribuce se chystá příští rok.
