Článek
Jaký je Paulo Coelho jako člověk?
Přesně jako lidé z Rio de Janeira. Emotivní. Mnohomluvný. Hned se chová jako kamarád. Máme přátelský vztah, ale přiznám se, že jsem si chtěl zachovat maličký odstup. Právě proto, abych o něm mohl psát. Lidé, kteří čtou jeho knihy, si myslí, že jeho život probíhal hladce. Opak je pravdou, dá se nazvat soustavnou tragédií. Velkým překvapením je, že je vůbec naživu, uvědomíme-li si jeho zkušenosti s drogami nebo pokusy o sebevraždu.
Čeho si na jeho díle nejvíc vážíte?
Než jsem začal pracovat na životopisu, znal jsem dvě knihy: Mágův deník a Alchymistu. Přečetl jsem si pak kompletní dílo a oblíbil si knihu Veronika se rozhodla zemřít. Je to nejvíc autobiografické. Nemocnice v ní je přesně ta, v níž pobýval v Rio de Janeiru, jen ji přenesl do Slovinska. Místo Veroniky si můžeme představit jeho.
V roce 1974, v době rostoucí slávy beatového muzikanta, byl pro své levicové názory zatčen a vyslýchán policií brazilské diktatury. Jak se s tím utrpením vyrovnal?
Coelho není osobnost, která by v sobě chovala nějakou nenávist. Ať už k důstojníkům, kteří ho věznili, nebo k rodičům, kteří ho několikrát umístili do psychiatrické léčebny. Ani vůči lékaři, jenž na něj aplikoval elektrošoky.
Jak snáší skutečnost, že je slavný spisovatel?
V životě prošel velkou proměnou. Nejvíc se vrací k roku 1982, kdy byl bohatý hippík. Přišel do koncentračního tábora v Dachau, kde měl první zjevení. Mluví o božím světle, které spatřil. Jsem trochu skeptický, nakolik v tom byly drogy nebo následky elektrošoků. Okamžitě přestal s drogami, kvůli nimž byl ochotný zajet do Mexika nebo Amsterdamu. Přestal s polygamií a satanismem a oženil se.
Jaký vztah má Coelho k Praze?
K Praze má silný vztah. Navštívil ji v roce 1982, kdy poprosil Pražské Jezulátko, aby se stal slavným autorem. V Brazílii je Jezulátko populární, v novinách se běžně objevují děkovné inzeráty. Coelho slíbil, že mu po splněném přání přinese nové šaty, protože ty, co mělo na sobě, považoval za velmi nuzné. Slib splnil, před čtyřmi roky donesl nový oblek šitý zlatou nití. Praha je mezníkem v jeho životě. Dá se říci, že existuje Coelho před její návštěvou a po ní.